Program

Studie ohledně používání elektronických informací provedená v Indii ukázala existenci extrémních rizik ztráty elektronických informací v rámci eGov řešení, včetně všech právních konsekvencí. Důvodem byla neexistence národní infrastruktury pro uchovávání digitálních informací, včetně příslušné legislativy. Tento stav kontrastoval s velkou snahou indické vlády o digitalizaci veřejné správy. V rámci programu DIGITAL INDIA, díky velkým investicím vlády, byly realizovány stovky projektů eGovernmentu. Zjištění jak je v rámci jednotlivých projektů nakládáno s elektronickými informacemi vedlo k vypracování Národního programu uchovávání digitálních informací, který je cílen na eliminaci uvedených rizik. Definice, standardy a metodiky pro uchovávání digitálních informací byly díky tomu zařazeny mezi nejvyšší priority eGovernmentu v Indii. Na příkladu z indického Katastrálního úřadu nám bude představen způsob řešení Digitální kontinuity v Indickém eGovernmentu.10.00 – 11.00 Plenární část I

Elektronický archiv Slovenska 

Mária MRÍŽOVÁ, Ministerstvo vnútra SR

V souvislosti s trvalým uložením elektronických archiválií v slovenských státních archivech buduje MV SR elektronický archiv, jehož úkolem je zachování autenticity, důvěryhodnosti, neporušitelnosti obsahu a čitelnosti archiválií, jakož i jejich zpřístupnění a zveřejňování občanům a zaměstnancům veřejné správy. Příspěvek prezentuje cíle projektu, kterými jsou automatizace přejímání archiválií od jejich původců, ochrana archivního dědictví před poškozením a odcizením formou trvalého uchování, automatizace procesů kontroly integrity archiválií, podpora moderních nástrojů a standardů pro zpřístupnění archivních fondů, efektivní přístup badatelů k co nejširšímu rozsahu archiválií a efektivní poskytování služeb archivů veřejnosti.

Životní situace ve veřejné správě po novu 

Michal RADA, Ministerstvo vnitra a Úřad vlády ČR

Díky novému Strategickému rámci rozvoje veřejné správy máme v následujících letech daný jasný obecný směr eGovernmentu. Jednou z priorit vlády v této oblasti je optimalizace veřejné správy a rozvoj elektronizace agend. To zahrnuje třeba i procesní modelování agend, úplné elektronické podání, ale také nové pojetí životních situací jako procesů interakce občana s úřadem. Co se v této oblasti na MV již podařilo a co nás čeká? A jaké budou mít v “novém eGovernmentu” místo dokumenty a zdroje informací?

Digitální kontinuita a 10 let Konferencí CNZ 

Miroslav ŠIRL, CNZ

Ohlédnutí za tématy proběhlých 10 ročníků konferencí CNZ. Porovnání problémů Digitální kontinuity před deseti lety a dnes. Porovnání přístupu k Digitální kontinuitě u nás a v zahraničí. Jak se změnila úloha elektronického dokumentu v agendách veřejné správy. Patří elektronický dokument k základním kamenům eGovernmentu? Pohled na úlohu konferencí CNZ v procesu uchovávání digitálních informací ve veřejné správě. Budoucnost CNZ konferencí.

11.00 – 11.15 Přestávka

11.15 – 12.35 Plenární část II

Implementace eIDAS v ČR a její dopad na elektronické dokumenty 

Martin VONDROUŠ, Pracovní skupina ETSI eIDAS

Nařízení eIDAS k důvěryhodným službám je již delší dobu schváleno a nyní se pracuje na prováděcích aktech. Jak v EU, tak v České republice vznikla řada pracovních skupin zabývajících se touto tématikou. Martin Vondrouš je členem pracovní skupiny při ETSI. Právě pracovní skupina ETSI měla nemalý vliv na finální podobu prováděcích nařízení Komise (EU). Přehled stavu připravenosti České republiky včetně časových možností pro akceptaci nařízení a dopadu na elektronické dokumenty a zajištění digitální kontinuity.

Panel na téma „Elektronické podání – mysterium, nebo realita?”

Účastníci panelu:

1. Dr. Dinesh KATRE, Centre for Development of Advanced Computing
2. Miloslav MARČAN, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
3. Mária MRÍŽOVÁ, Ministerstvo vnútra SR
4. Michal RADA, Ministerstvo vnitra a Úřad vlády ČR
5. Jiří ÚLOVEC, Ministerstvo vnitra ČR

12.35 – 13.20 Polední přestávka

13.20 – 15.25 Paralelní běh 2 bloků

5 přednášek v každém bloku (délka přednášky je 20 min. + 5 min. diskuze)
Řazení přednášek do bloků dle zvolených preferencí účastníků.

A) Význam životních situací dokumentů 

Miroslav ČEJKA, GORDIC spol. s r.o.

Úspěšné zvládnutí celého životního cyklu digitálních dokumentů dnes již není otázkou technologie či informačních systémů. Tyto „elektronické pomůcky“ existují a jsou pro původce dostupné a rutinně užívané. Slabá místa jsou však stále v legislativě, metodice, interních normativech a ve vymahatelnosti všech pravidel dobré správy. Příspěvek prochází jednotlivé životní situace digitálních dokumentů z praktického pohledu a upozorňuje na kritická, nejasná či podceněná místa. Bez kvalitního zvládnutí všech životních situací dokumentů je digitální kontinuita nemyslitelná.B) Jak na bezpapírovou kancelář 

Václav BAHNÍK, IBM Česká republika s.r.o.

Množství dokumentů, které musí organizace bez ohledu na svou velikost přijímat a zpracovávat, se neustále zvyšuje. Ukládání, zpracování i správa papírových i elektronických dokumentů jsou přitom nákladné a vyžadují enormní úsilí. Představíme vám řešení Paperless Office, které pomáhá s přeměnou papírových dokumentů na elektronické, s vytěžením důležitých údajů, indexací, validací, ověřením a následným uložením do úložiště, které splňuje legislativní nároky na dlouhodobou a důvěryhodnou archivaci a řídí dokument v celém jeho životním cyklu včetně hlídání retenčních lhůt a skartace. Přitom podporuje zpracování uložených dokumentů a jejich zpřístupnění interním zaměstnancům i externím uživatelům z řad podřízených organizací, zákazníků nebo občanů. C) Chytré zpracovávání nestrukturovaných dat 

Martin ŠVÍK, IBM Česká republika s.r.o.

Využití elektronických dokumentů nemusí končit jejich založením a archivací. Jak s daty dále pracovat? Díky moderním technologiím, které se učí v průběhu času, můžeme z dat získat řadu přínosů, například jednoduše v datech vyhledávat, sjednotit názvosloví, automaticky kategorizovat dokumenty nebo identifikovat a vyhledávat podobnosti. Na konkrétních příkladech z praxe vám ukážeme možnosti zpracování informací, ukážeme vám, jak analyzovat velké množství nestrukturovaných dat a jaké benefity vám tyto následné analýzy mohou přinést. D) Elektronické podání v každodenním životě 

Luděk LOUDA, ICZ, a.s.

Jsou požadavky moderního uživatele v souladu s nabídkou služeb úřadů a organizací? Přestože bylo věnováno spoustu úsilí elektronizaci úřadů a organizací, tak současná elektronická komunikace většiny úřadů a organizací s uživateli neodpovídá moderním trendům. Důvodem jsou jednak omezující podmínky současné legislativy, ale i používané technické prostředky v rámci eGovernmentu. Přiblížíme vám na konkrétních případech, jakým způsobem lze využít elektronické podání pro moderní komunikaci i v rámci dnešních podmínek.E) „Data uložená na věčné časy…“ 

Václav KOUDELE, MICROSOFT s.r.o.

Nové možnosti jak dlouhodobě a důvěryhodně ukládat data tak, aby zůstala dlouhodobě dostupná, čitelná a důvěryhodná, které přinášejí sdílené, chcete-li cloudové služby a jsou ideální pro dnes tolik diskutovanou otázku Digitální kontinuity. Důvěryhodná elektronická spisovna a archiv ICZ DESA ve spojení s cloudovým prostředím Microsoft Azure je právě takovým ideálním řešením, které plně uspokojí požadavky na dlouhodobé a důvěryhodné uložení informací (včetně metodologie OAIS). Díky tomu se jedná o řešení vhodné i pro dlouhodobé ukládání dokumentů, u nichž je potřeba dlouhodobě uchovat jejich právní váhu tak, aby mohli být kdykoliv využity dle platné legislativy stejně, jako papírový dokument.

Představení této služby nahrazuje tradiční možnosti, kdy bylo potřeba investovat do vlastních archivačních aplikací a datových úložišť. Další výhodou takto koncipovaných služeb je, že platíte jen za to, co spotřebováváte. Využitím takového řešení uspoříte náklady na vlastní aplikace, serverovnu, její chlazení, napájení, za vlastní datové úložiště a náklady na lidské zdroje, které zajišťují neustálý provoz celého řešení.

F) Když nevíme, kdo naslouchá… 

Každý z nás čím dál častěji přijímá, používá a předává dokumenty v elektronické formě. Předáváme si dokumenty různými cestami, stále častěji využíváme mobilní zařízení a internetové služby. Dokumenty jsou běžně přenášeny v nezabezpečené podobě a následně ukládány v informačních systémech, cloudových úložištích, personálních počítačích a mobilních zařízeních. V současnosti nestačí, ale ani dříve nestačilo, ačkoliv jsme si to v plné míře neuvědomovali, řešit jen otázku uchování a digitální kontinuity elektronické formy dokumentu ve vhodném DMS systému. Musíme řešit i způsob, jakým můžeme dokumenty předávat tak, abychom si byli jisti, že náš protějšek skutečně obdrží dokument nejen v nezměněné podobě, ale i s dostatečnou zárukou, že informace v něm obsažené nebudou na komunikační cestě ani koncovém zařízení zneužity. V rámci budování „digitální důvěry“, se touto problematikou musíme aktivně zabývat. Představíme vám jak toho dosáhnout, včetně úskalí používaných řešení. Zaměříme se na provázanost DMS a jiných aplikačních systémů a bezpečnou, šifrovanou komunikaci, problematiku kontroly integrity a řízení přístupů ke klíčům, s důrazem na mobilní zařízení.G) Nová „Digitální Evropa“ 

Jan TEJCHMAN, SEFIRA spol. s r.o.

Pro další ekonomický rozvoj je rozšíření elektronických služeb nepostradatelným nástrojem a důvěra v ně, je pak klíčovým parametrem. Již za necelý rok začne v celé Evropě platit nové nařízení Evropského parlamentu a Rady týkající se elektronické identifikace a služeb vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (eIDAS), které zavádí nová jednotná pravidla. Pro oblast elektronických dokumentů je v něm definován důvěryhodný způsob vytváření, validace a archivace elektronických podpisů, pečetí a časových razítek včetně certifikátů, na kterých jsou tyto služby založeny. Víte, jaké změny toto nařízení přináší? Víte, co se budeme muset naučit nově? Seznámíme vás s vlivem eIDAS na soukromé společnosti resp. organizace veřejné správy, identifikaci oblastí a procesů s okamžitým dopadem a oblastí, kde je zatím míra dopadů nejasná z důvodu chybějících prováděcích aktů či očekávaných změn v národní legislativě a návrh vhodných opatření pro zajištění souladu s tímto nařízením. H) Long-Term Docs a eIDAS 

Témat spojených s vlivem eIDAS na dokumenty je celá řada – elektronický papír pro statické/finální dokumenty; PDF/A formát jako archivní kontejner; ISO standard pro dokumenty s elektronickým podpisem; ETSI standardy pro elektronické podepisování a dlouhodobé ukládání; office dokumenty. Promítnutí technologie Long-Term Docs do spisové služby s řízenou dokumentací. I) Elektronizace sbírky listin katastru nemovitostí 

Pavel DOUBEK, Český úřad zeměměřický a katastrální

Seznámení s probíhající elektronizací sbírky listin katastru nemovitostí (která je dosud vedena pouze v analogové podobě). Představení vize Českého úřadu zeměměřického a katastrálního v oblasti ukládání a poskytování údajů sbírky listin katastru nemovitostí, včetně možností poskytování výstupů ze sbírky listin katastru nemovitostí v elektronické podobě veřejnosti prostřednictvím dálkového přístupu. Představení předpokládaných termínů realizace.

J) Přístupnost dokumentů pro zdravotně postižené 

Michal RADA, vedoucí Pracovní skupiny pro přístupnost informací při MV ČR

eGovernment a nástroje moderní a efektivní veřejné správy mají a mohou sloužit opravdu pro každého, včetně osob se zdravotním postižením. Oblasti zaměřující se na přístupnost informací a služeb veřejné správy se říká “governance accessibility”. Jednou z podoblastí je pak přístupnost informací veřejné správy a to včetně přístupnosti dokumentů. A přístupnost u dokumentů či formulářů je o trochu složitější než třeba u webových stránek. Pojďme se na tuto oblast podívat podrobněji a vysvětlit si, co je potřeba a proč a nahlédnout i do rámce budoucích povinností.

15.30 – 16.30 Plenární část III