Socioekonomická studie Datové schránky porovnává přístupy k implementaci datových schránek v 15 členských zemích EU včetně České republiky, hodnotí stav jejich zavádění v ČR a identifikuje příležitosti i rizika dalšího rozvoje. Studie vznikla ve spolupráci vysoké školy CEVRO Institut a ICT Unie.
Podle ekonomického modelu zpracovaného v rámci studie vytvořily datové schránky v tuzemsku do konce roku 2013 čisté ekonomické přínosy ve výši 3,546 miliardy korun. Z toho připadá 2,753 miliardy pro orgány veřejné moci, 522 milionů pro právnické osoby, 253 milionů pro podnikající fyzické osoby a 18 milionů pro fyzické osoby. Do výpočtu čistých ekonomických přínosů jsou zahrnuty celkové přínosy v podobě úspory poštovného, materiálu a času ve výši 6,485 miliardy korun a celkové výdaje na provoz a rozvoj systému datových schránek ve výši 2,938 miliardy.
Datové schránky zároveň vykazují řadu přínosů, které v ekonomickém modelu nebyly kvantifikovány. Přispívají zejména k významným inovacím a zefektivnění procesů ve veřejné správě. Jde o infrastrukturní projekt státu, jehož hlavní přínosy jsou zajištěny vrstvou reálných agend, procesů a služeb. Ty mohou být díky datovým schránkám efektivnější, štíhlejší a kvalitnější.
Mezinárodní srovnání a trocha historie…
Ve všech srovnávaných zemích je systém datových schránek založen na podobném principu jako v České republice. Jedná se vždy o samostatný informační systém pro zaručený přenos datových zpráv, který je legislativně postaven na roveň doporučených poštovních zásilek. Ve většině z porovnávaných zemí je provoz datových schránek svěřen do rukou národního poštovního operátora. Lze nalézt i další podobnosti: provoz datových schránek je obvykle financován jako služba na bázi poplatku za odeslanou datovou zprávu, ve většině zemí je při doručení datové zprávy uplatňována fikce doručení a stejně jako u nás bývá vybraným subjektům stanovena povinnost systém využívat. Studie uvádí, že nejdále jsou ve využívání systému datových schránek Dánsko, Estonsko a Rakousko, Česká republika se řadí hned za tyto země.
V Česku se o datových schránkách začalo reálně uvažovat v roce 2005. Probíhaly otevřené diskuse na politické i odborné úrovni. V roce 2006 byly datové schránky určeny jako jeden z hlavních pilířů ucelené strategie ministerstva vnitra eGON, která stanovila priority rozvoje eGovernmentu v České republice. Dalšími pilíři eGON se staly základní registry, kontaktní místa Czech POINT a komunikační infrastruktura veřejné správy.
V letech 2006 až 2008 vzniklo několik návrhů zákonné úpravy datových schránek. V roce 2008 byl přijat klíčový zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Systém datových schránek byl spuštěn v roce 2009, od té doby probíhá jeho průběžný rozvoj. Původně byly datové schránky určeny pouze pro komunikaci s orgány veřejné moci. Na začátku roku 2010 Česká pošta, která celý systém provozuje, zavedla tzv. poštovní datovou zprávu a umožnila tak využívat datové schránky i pro komunikaci mezi soukromými subjekty.
Jak dále?
Studie rovněž nastiňuje, jak potenciál datových schránek v České republice dále rozvíjet, tj. rozšiřovat možnosti jejich využití. Patří sem např. masivní využití informačního systému datových schránek (ISDS) pro přenos strukturovaných informací v podobě elektronických formulářů či jiných forem strukturovaných datových vět, podpora přístupu do datových schránek pro podnikatele a fyzické osoby přes elektronické bankovnictví, užší integrace datových schránek a tradičních poštovních služeb, využití ověřené elektronické identity uživatelů datových schránek k přístupu do dalších elektronických portálů/služeb veřejné správy, elektronické volby s využitím ISDS nebo příprava interoperability národních systémů datových schránek v rámci EU.
Rozvoj datových schránek má probíhat v souladu s ucelenou vyšší koncepcí eGovernmentu tak, aby sloužily jako základní infrastrukturní prvek – páteřní transportní vrstva. Důležité je nechat prostor i dalším subjektům, aby byly schopné profitovat z propojení datových schránek do svých řešení. V minulosti se tento přístup osvědčil při získání podpory výrobců spisových služeb, dokumentových systémů, webových a mobilních aplikací. Do budoucna by bylo vhodné podpořit rozvoj funkčního ekosystému datových schránek na straně bank a dalších subjektů, které mají vybudovaný funkční kanál elektronické samoobsluhy svých zákazníků (např. elektronické bankovnictví). Tyto subjekty mohou pomoci významně rozšířit datové schránky mezi občany a drobné podnikatele. V návaznosti na to by bylo vhodné zapojit do ekosystému datových schránek velké hromadné odesílatele v komerční sféře, např. utilitní společnosti, telekomunikační operátory a finanční instituce.
Na druhé straně dosažení plného potenciálu datových schránek ohrožuje řada rizik. Patří mezi ně podle tvůrců studie případná pokračující fragmentace vrcholové architektury eGovernmentu nebo opadající vůle investovat úsilí a zdroje do koncepčního rozvoje technologií a funkcionality systému. Resortismus může vést k roztříštěnosti komunikačních kanálů jak uvnitř veřejné správy, tak vůči občanům a podnikatelským subjektům. Nízká podpora rozvoje funkcionality systému a nedůsledný přístup při zapojování dalších subjektů může způsobit zpomalení adopce systému a postupný úpadek jeho významu pro uživatele. V krajním případě se datové schránky mohou dostat do stavu pouze trpěného informačního systému, který je využíván jen ze setrvačnosti jako alternativa k jiným způsobům komunikace, uvádí studie.
To ale zatím rozhodně nehrozí. Počet přenesených zpráv strmě roste a počet zapojených subjektů se u některých skupin uživatelů zvyšuje exponenciálně. Na závěr článku proto doplňme několik aktuálních údajů: k datu 25. května 2014 bylo prostřednictvím datových schránek odesláno dohromady téměř 195 milionů zpráv, například jen v týdnu od 12. do 18. května jejich počet přesáhl 1,5 milionu. Celkem bylo zřízeno již více než 590 tisíc datových schránek.