Státy jako Bahrajn, Omán či Kuvajt se vyvíjejí mnohem rychleji a my jejich tempu prostě nestačíme.
Podle pravidelné hodnoticí zprávy OSN se z nejvyspělejších elektronických služeb, tzv. e -governmentu, mohou těšit v Jižní Koreji. Česká republika za světovými trendy bohužel stále více zaostává. V letošním roce jsme si oproti roku 2012 pohoršili o celých sedm příček a s hodnotou tzv.
e -government readiness indexu 0,607 se umístili až na 53.
místě. To je dosud historicky nejhorší pozice – hodnotou indexu jsme se dostali o deset let zpátky.
Před námi se umístilo nejen Slovensko, ale rovněž například Uruguay (26.), Kazachstán (28.), Lotyšsko (31.), Maďarsko (38.) nebo Černá Hora (45.)
Z nových členských zemí EU si nejlépe vede Estonsko, jehož pověstný e -government včetně mobilního eID nebo elektronických voleb vynesl tuto malou pobaltskou republiku na 15. místo. Začalo se však dařit rovněž Lotyšsku, které se ze všech nových zemí polepšilo nejvíce – o jedenáct příček, díky čemuž skončilo 31. Sousední Litva si pak udržela 29. místo.
Polepšilo si rovněž Slovensko, které před dvěma lety bylo ještě dvě příčky za námi. Další nové země EU však zažívají silný propad – Slovinsko o 16 příček, Bulharsko a Kypr o 13.
Vzhledem k tomu, že e -government index se v průběhu času mírně mění, nemusí jeho nižší hodnota nutně znamenat, že některé elektronické služby přestaly fungovat. Spíše to ukazuje, že jiné státy, jako např. Bahrajn, Omán či Kuvajt, se vyvíjejí mnohem rychleji a my jejich tempu prostě nestačíme.
Pro Českou republiku je alarmující především podrobnější pohled na celý e -government development index, který se skládá ze tří hlavních částí – elektronických služeb, telekomunikační infrastruktury a lidského kapitálu. Zatímco u lidského kapitálu se můžeme srovnávat se západní Evropou, nejnižších hodnot dosahuje ČR právě u on -line služeb, které OSN hodnotí hůře než např. v Albánii.
Ve zprávě se jako jeden z výslovných důvodů uvádí nízká úroveň on -line služeb pro přistěhovalce. Dalším může být např. funkční elektronická identita umožňující snadné vyřízení celé řady agend bez nutnosti návštěvy úřadu, tedy skutečný e -government.
V této souvislosti mohou být zajímavé výsledky nedávného setkání Evropské komise se zástupci IT firem, které se i na základě zkušeností ze zemí jako Finsko či Nizozemí shodli, že musí existovat pouze jedno eID využitelné jak pro služby e -governmentu, tak pro soukromé služby, jako jsou např. elektronické obchody či nákup jízdenek, tj. cesta, o kterou se v ČR snaží služba mojeID.
Ta již nyní odpovídá nové evropské legislativě, tzv. eIDAS, a v rámci evropského projektu STORK byla hodnocena na stejné úrovni jako např. švýcarská elektronická občanka.
Právě širší uplatnění jednotné elektronické identity v rámci elektronické demokracie by mohlo zvrátit celkový negativní trend hodnocení českého e -governmentu a přispět ke zlepšení naší pozice v rámci e -participace.
V tomto kritériu totiž OSN řadí Českou republiku až na 122. místo, tzn. hůře než např. Honduras či Írán.

.