ČTK, vel

Odborníci se snaží zachovat zničené archeologické památky alespoň v digitální podobě.
Využívají k tomu stovky amatérských fotografií turistů, kteří Irák před ničením Islámského státu navštívili.
Pomocí tzv. fotogrammetrie zpracovávají snímky tak, že výsledek poskytne trojrozměrný pohled na danou věc.
Archeologické památky v Iráku jsou v některých případech nenávratně zničeny radikály z organizace Islámský stát (IS). Odborníci na fotogrammetrii, tedy detailní zpracování fotografií, se nyní snaží zachránit historické objekty aspoň v kybernetickém prostředí. Využívají k tomu dochované snímky a vyzvali dobrovolníky, kteří vlastní obrázky iráckých památek, aby je poskytli k dalšímu zpracování. Sami taky můžou pomoct třeba s tříděním fotek.
Podnětem byly únorové útoky IS na památky v mosulském muzeu. „Kolega navrhl, abychom využili fotogrammetrii a snímky, které vlastní veřejnost, k rekonstrukci obrázků,“ sdělil stanici BBC Matthew Vincent, který se účastní projektu digitální dokumentace kulturního dědictví založeného Evropskou unií.
Fotogrammetrie využívá dvourozměrné fotografie, které jsou podrobeny dalšímu podrobnému zpracování tak, že výsledek poskytne trojrozměrný pohled na daný předmět. Vincent s kolegy si uvědomili, že podaří-li se jim získat dostatečné množství fotografií vzácných předmětů, mohou jejich podobu zachovat v digitálním prostoru.
Islámský stát zveřejnil video, na kterém ozbrojenci ničí památku UNESCO – čtěte ZDE
Založili proto Projekt Mosul, do nějž mohou přispět všichni, kdo někdy irácká muzea navštívili a vlastní fotografie exponátů. Zatím se sešlo přes 700 snímků a 543 z nich jsou artefakty z Mosulu. Zrekonstruováno pro trojrozměrný pohled je zatím patnáct předmětů, jež jsou umístěny na 3D platformu Sketchfab. Nejčastěji si zatím lidé prohlíželi sochu lva z mosulského muzea. Socha stále existuje a patřila také k nejvyhledávanějším v muzeu, takže k detailní rekonstrukci se sešlo dostatek jejích fotografií.
Trojrozměrné modely získané fotogrammetrií nejsou tak dokonalé jako ty, jež se pořizují s využitím laserů nebo citlivých fotoaparátů. „Tyto modely nemají stejnou vědeckou hodnotu jako ty pořízené citlivými přístroji, ale poskytují představu o tom, jak předměty vypadaly. Dokážeme tak v kybernetickém prostoru vytvořit podobný dojem, jaký bychom měli při pohledu v muzeu,“ řekl Vincent.

.