Přeskočit na obsah

E-GOVERNMENT – VÝHLEDY? Další strategii pro digitalizaci ČR nepotřebuje. Jak uvést do života ty, které už vznikly? (euractiv.cz, Euractiv.cz / Sekce / Průmysl, obchod a export; 30.3.2015) Kdo vládne státnímu IT? (Computer, str. 133, Connect; 20.3.2015) Stát 2019: Rychlejší, levnější, bez front (Mladá fronta DNES str. 9 Ekonomika; 6.3.2015) Aktuální výzvy e-governmentu (CIO Business World, str. 28, ICT ve státní a veřejné správě; 26.2.2015)

  • JF 
Vavada Vavada casino
Shares

Další strategii pro digitalizaci ČR nepotřebuje. Jak uvést do života ty, které už vznikly?

Adéla Denková

 Firmy si stěžují, že česká státní správa zaostává v digitalizaci, což má dopad na konkurenceschopnost celé země. Strategie existují, těžko se ale prosazují. Mělo by vzniknout ministerstvo informatiky, nebo se musí rezorty jednoduše lépe koordinovat? A co je potřeba k zavádění dosavadních koncepcí?
„Digitální propojení hospodářství od vývoje až po zákaznický management bude v příštích letech rozhodujícím faktorem pro zajištění konkurenceschopnosti České republiky,“ tvrdí prezident Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK) Rudolf Fischer.
Pro více než polovinu firem je digitalizace při tvorbě přidané hodnoty „rozhodující“ nebo „velmi důležitá“. Velká část firem se přitom domnívá, že s digitalizací dostatečně pokročila (28 %) nebo že je na tom s digitalizací „dobře“ (39 %). Asi desetina firem se považuje za plně digitalizovanou.
Po jediném gestorovi a zastřešující strategii volají firmy už dlouho.
Vyplývá to z průzkumu, který ČNOPK provedla společně se Svazem průmyslu a dopravy (SPČR), Asociací malých a středních podniků a ICT Unií. Zúčastnilo se ho více než 270 firem různých velikostí.
Že je pro ně digitalizace důležitá, na to chtějí podniky upozornit také vládu. „Jsme přesvědčeni, že poznání digitálních potřeb českých firem je klíčové zejména pro tvorbu vládních strategií,“ řekl k výsledkům průzkumu člen představenstva SPČR Ivan Vrzal.
Vicepremiér pro ICT
Aktuální údaje podle něj ukazují, že český byznys je už digitalizován nebo je na digitalizaci připraven. Teď prý ale záleží na státní správě, aby se do nové průmyslové revoluce také zapojila.
„Vláda doposud nestanovila jediného gestora za oblast rozvoje ICT a nezpracovala a neimplementovala jedinou zastřešující národní digitální strategii, k níž by byly jasně přiřazeny konkrétní úkoly, jejich řešitelé a termíny pro splnění,“ připomněl Vrzal.
Na gesční roztříštěnost u odpovědnosti ze rozvoj informačních a komunikačních strategií si firmy stěžují už dlouho.
„Není tu žádný ‚lídr‘, který by digitalizaci tlačil dopředu,“ řekl EurActivu IT expert a vedoucí skupiny Digitální Česko z Institutu pro politiku a společnost Filip Dřímalka. Takový „lídr“ by podle něj měl mít dostatek pravomocí, aby mohl potřebné kroky uvádět do praxe napříč ministerstvy i nižšími úřady.
Formálně je prý přitom jedno, jestli by měl zastřešující úřad formu nového ministerstva, nebo zda by šlo třeba o vicepremiéra s odpovědností za digitalizaci a rozvoj ICT.
Skoro všechno už jsme měli
Hlavní architekt českého e-Governmentu Ondřej Felix připomíná, že Česko si už vyzkoušelo různé modely, podle kterých měly za rozvoj digitalizace odpovídat různé instituce.
„Zodpovědnost byla nejprve na Úřadu vlády, kde pak vznikl specializovaný úřad, ze kterého postupně vzniklo ministerstvo informatiky. Pak agenda přešla pod ministerstvo vnitra,“ řekl redakci.
Nemá podle něj smysl, aby za celou oblast odpovídalo jediné ministerstvo. „Klíčem je koordinované úsilí celé vlády,“ tvrdí. Jednotlivé aspekty digitalizace se totiž týkají nejen ministerstva vnitra, ale i ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva školství nebo ministerstva práce a sociálních věcí.
„V první řadě jde o důslednou implementaci strategie, než o cokoliv jiného,“ myslí si. A to je další věc, která se nelíbí firmám. „V současnosti existuje více než 30 politik, strategií či akčních plánů a nadále panuje nejasnost jejich hierarchie a vzájemných souvztažností,“ upozorňuje Svaz průmyslu.
Digitální Česko číslo X
Zastřešující digitální strategie – Digitální Česko – přitom existuje. V květnu 2014 byla dokonce schválena její vylepšená verze. „Když se ale podíváte na adresu http://www.digitalnicesko.cz, naleznete jen informaci, že se ‚stránka připravuje‘,“ říká Dřímalka.
Připravovat ještě novější koncepci podle něj nutné není. „Namísto strategie by měl vzniknout akční plán s naprosto konkrétním postupem, jak se budou opatření implementovat. Navíc by měla vzniknout jasná pravidla pro orgány veřejné správy, jakým způsobem postupovat při vytváření elektronické agendy,“ domnívá se.
Felix: Veřejná správa má být digitální, musí fungovat jednotný digitální trh a lidé musí být zaměstnavatelní i v digitálním věku.
To podle pomůže k tomu, aby digitální aktivity probíhaly podle stejných standardů. „V USA mají například některé státy pravidlo, že když orgán veřejné správy vytváří web nebo aplikaci, primárně musí být postaven na otevřeném softwaru. V Česku nic takového nefunguje, a tak každý úřad postupuje, jak chce,“ uvádí.
Při plánování dalších kroků je podle Ondřeje Felixe potřeba vycházet ze tří hlavních iniciativ. „V oblasti veřejné správy by mělo platit, že všechny procesy budou už z definice digitální. V oblasti průmyslu je hlavní vytváření jednotného digitálního trhu EU. Zatřetí je důležité zajistit, aby byli lidé zaměstnatelní i v digitální době.“
Podpora vzdělávání
Kvalifikace zaměstnanců je problém, na který přirozeně myslí i firmy. Asi 17 procent podniků ji považuje za riziko nebo překážku digitalizace. Žádají proto od politiků opatření k dalšímu vzdělávání a podporu mladých odborníků.
Nejedná se však čistě o český problém. „Průzkumy uvádí, že 39 % pracovníků EU nemá dostatečné znalosti v této oblasti, 14 % dokonce nemá žádné,“ říká k tomu česká europoslankyně Dita Charanzová, která se digitální agendou zabývá v Evropském parlamentu.
Mezi další významné překážky patří podle (17 %) firem výše investic. Jako největší riziko ale chápou možné ohrožení citlivých dat (23 % oslovených podniků). „Právě bezpečnost dat by mohla být největším problémem digitálního propojení ekonomiky prostřednictvím internetu,“ konstatuje SPČR.
Čerpat fondy
Kromě toho bude pro Česko klíčové efektivní čerpání finančních prostředků z evropských fondů v novém programovém období, dodává Vrzal z představenstva Svazu.
„Prosazujeme, aby byly v období 2014 až 2020 upřednostňovány projekty, jejichž zaměření umožní co nejlepší využití prostředků na digitalizaci,“ upřesňuje specialistka SPČR na evropskou politiku Tereza Šamanová.
Podkladem pro schvalování prostředků pro digitalizaci by podle ní měla být analýza opatření, která vykazují v tomto ohledu maximální efekt. Česko však ničím takovým nedisponuje. „Svaz je prostřednictvím informací ze své členské základny připraven k přípravě takové analýzy přispět,“ dodává Šamanová.

Kdo vládne státnímu IT?

Jan Sedlák

Andrej Babiš a Milan Chovanec nějakou dobu soupeřili o to, kdo bude mít vliv nad státním IT. Nakonec si problematickou oblast rozdělili v podstatě rovným dílem.
Když se současný kabinet Bohuslava Sobotky ujímal vlády, poměrně rychle se začal zajímat také o velice problematickou oblast v podobě informačních technologií.
Provedené analýzy ukázaly to, co už se delší dobu vědělo – stát je závislý na IT dodavatelích, podepisuje nevýhodné smlouvy, často nic nevlastní a hromady systémů se duplikují a provozují zbytečně. Dospělo se tedy k závěrům, že by si toho stát měl co možná nejvíce provozovat sám.
Převzít kontrolu nad zakázkami a projekty za miliardy zlákal dva hlavní resorty. Ministerstvo vnitra Milana Chovance se začalo hlásit ke své roli v oblasti e-governmentu a ministerstvo financí zase pod vedením Andreje Babiše chtělo dostát tomu, co hlásalo během voleb. Tedy centrálnímu nákupu.
Šéfové obou resortů po volbách rozjeli spory o to, kdo bude mít na státní ICT největší vliv. Oba na tuto oblast měli připravené vlastní zázemí. Pod vnitro spadá Česká pošta, která má ambice stát se státním dodavatelem IT, finance zase provozují Státní tiskárnu cenin a nákladné státní datové centrum. Vzájemné soupeření a součást napjatých koaličních vztahů nakonec dopadl smírem a oba ministři si segment v podstatě rozdělili rovným dílem.
Zatuchlý medvěd je naporcován
„Vody jsou teď klidné. Vnitro i finance nyní pojedou podle vymodelovaného scénáře. Minimálně do další koaliční roztržky máme klid,“ shodují se zdroje obeznámené se situací. Ministerstvo vnitra nyní může v klidu budovat své plány kolem České pošty. Milan Chovanec už hlásí, že začal s čistěním systémů. Rozjely se také debaty s IT průmyslem a zájmovými organizacemi typu ICT Unie. Chovancův úřad dostal do své gesce záležitosti kolem e-governmentu. Jde především o služby, které stát poskytuje směrem k občanům, tedy datové schránky a další podobné záležitosti.
Podle některých informací se Česká pošta zajímá také o společnost ČD-Telematika, která provozuje rozsáhlou síť optických kabelů vedoucích zejména podél vlajkových kolejí. Případný odkup by ale nebyl úplně jednoduchý. Dvě třetiny firmy vlastní České dráhy. Ty samy chtěly získat necelou zbývající třetinu (malou část akcií vlastní také železniční odbory), tu nakonec ale získal Dial Telecom. Odkupní částka se podle informací Connect.cz pohybovala kolem dvou set milionů.
Ministerstvo financí se pak má starat zejména o projekty směrem ke státu. Babiš tak může začít řešit proklamované centrální nákupy a sjednocování. V tom sehraje velkou roli Státní tiskárna cenin. Babišovo ministerstvo z ní počátkem ledna tohoto roku vyčlenilo samostatný podnik nazvaný Státní pokladna Centrum sdílených služeb, jehož velení se ujímá bývalý šéf FujitsuSiemens Hanuš Weisl. Tímto došlo k oddělení datového centra z tradičních struktur tiskárny peněz.
Těžko zaplatit
Státní tiskárna cenin na tom finančně nebyla příliš dobře. Podle informací z tohoto prostředí byl provoz i budování datového centra velice nákladnou záležitostí, což celý podnik stáhlo dolů. Po rozdělení bude samotná tiskárna zase finančně stabilní. Ministerstvu financí teď nicméně půjde o to, aby se dal ukočírovat také podnik nový.
Objevují se proto snahy do provozovaného datacentra dostat co nejvíce státních institucí. Finance zde už dnes provozují kromě svých systémů také infrastruktury NBÚ či NKÚ a mají zájem o další subjekty. „Samostatné datové centrum bude hodně ztrátové. I kdyby si finance prosadily větší konsolidaci, stále to nejspíše nebude stačit,“ dodávají zdroje. Ministerstvo financí navíc chystá stavbu dalšího datového centra, které má pojmout systém kolem evidence tržeb či daní.
Vliv na peníze kolem IT bude mít také ministerstvo průmyslu a obchodu.
To brzy začne rozdělovat 14 miliard, které do Česka přitečou ve formě evropských dotací na rozvoj vysokorychlostního internetu. Operátoři a internetoví poskytovatelé už hlásí zájem. Evropské peníze mají broadband dostat i tam, kde je prozatím dostupnost kvalitního připojení žádná nebo špatná.
Podpora broadbandu se dostala do nového akčního plánu vlády a podle některých hlasů z oboru se zdá, že stát skutečně začal otázku ICT více řešit. K podpoře strategické oblasti se kabinet nicméně přihlásil už v koaliční smlouvě či programovém prohlášení a prozatím se toho zase tolik nestalo. Šlo spíše o kroky realizované pod nátlakem ozývajícího se průmyslu.
Navíc se zdá, že ministerstvo průmyslu umí podlehnout určitým lobbistickým tlakům. Nedávno se například objevila zpráva, že se chystá zpoplatnění spektra pro Wi-Fi. Po velké vlně nevole nakonec ministr Jan Mládek prohlásil, že nic takového nedovolí.
***
Podpora broadbandu se dostala do nového akčního plánu vlády a podle některých hlasů z oboru se zdá, že stát skutečně začal otázku ICT více řešit

Stát 2019: Rychlejší, levnější, bez front

Jitka Vlková

Tisíce informačních systémů, které spolu nekomunikují, jsou předražené, dublují se. Současný obraz státní správy se má postupně změnit.
PRAHA Ministerstvo vnitra chce udělat pořádek v informačních systémech ve všech státních úřadech a ministerstvech. Systémy mezi sebou vzájemně nekomunikují, shromažďují často stejné informace a úřady nakupují podobné IT služby a „železo“ i několikanásobně dráž než jiné úřady. Odhaduje se, že se takto zbytečně vyházejí desítky miliard korun ročně. Základy pro nové a lepší fungování celého systému by měly být postaveny do roku 2019. Ještě v březnu by měla šestnáctibodový plán schválit vláda.
1 Proč je v IT systémech nepořádek?
Dnes může každé ministerstvo či úřad nakupovat informační systémy, jak se mu zlíbí, nestará se, jestli by nemohly spojit síly s jiným úřadem nebo čerpat data odjinud, systémy mezi sebou nekomunikují. Ministerstvo vnitra aktuálně eviduje šest tisíc registrovaných IT systémů ve veřejné správě, nejsou tam však zdaleka všechny. Jejich pořízení přišlo na 123 miliard a náklady na jejich roční provoz činí 22 miliard.
2 Jak se dosáhne zlevnění IT?
Začne se tím, že se budou některé služby sdílet. „Některé IT systémy musí mít podle legislativy všechny úřady: spisovou službu, ekonomické informační systémy a mailovou službu. „Děláme přepočty, kolik stojí třeba spisová služba na úředníka a rok. Na jednotlivých úřadech jsou rozdíly i sedminásobné,“ říká Jaroslav
Strouhal, náměstek ministra vnitra pro IT. Podle něj by se už také nemělo stávat, že dodavatel dodá systém, ponechá si autorská práva a získá tak prakticky monopol a diktuje si cenu. Něco takového zažili na ministerstvu práce (OKsystem). Například i finanční správa se už dlouhá léta neobejde bez dodavatele IBM.
3 Kdo bude IT služby výhodněji nakupovat?
Tato role připadne České poště – odštěpnému závodu ICT služby s tím, že se současně počítá s meziresortní spoluprací, například se Státní pokladnou, Centrem sdílených služeb při ministerstvu financí.
Pošta nebude vytvářet systémy sama, ale bude část z nich soutěžit centralizovaně pro všechny. Dodavatelé si budou muset zvyknout, že už nebudou vyšlapávat cestičky na různých ministerstvech, ale utkají se o velkou zakázku sloužící více úřadům. Menší se budou moci spojovat do konsorcií na společné dodávky, aby měly větší šanci na úspěch. Už dnes to tak funguje například při nákupu licencí od velkých IT firem anebo při nákupu internetového připojení. Odštěpný závod pošty bude sloužit jako dohledové centrum ministerstva vnitra pro provoz ICT systémů a kybernetickou bezpečnost.
4 Kdo tomu bude velet?
Mozkem systému bude loni založený Útvar hlavního architekta (ÚHA), odbor na ministerstvu vnitra, který bude tvořit koncepce a ponese filozofii. Politicky akci zastřešuje Rada vlády pro informační společnost (RVIS), kde zasedají náměstci pro IT za jednotlivá ministerstva. Ministerstvo vnitra se snaží prosadit, aby rada spolu s útvarem podepisovaly projekty s investičními náklady nad 10 milionů korun. Ministerstvo bude od úřadů chtít analýzu a zdůvodnění takové investice. Koordinovat se má také IT s kraji a obcemi.
5 Co bude dělat mozek systému, Útvar hlavního architekta?
Útvar hlavního architekta na začátku zmapuje, jaké systémy ve veřejné správě pracují, jaké k nim jsou smlouvy, kde se překrývají a co by šlo sdílet a zlevnit. Bude vše koordinovat, metodicky řídit všechny IT odbory napříč státními úřady, bude sbírat nejnovější poznatky z trhu, aby stát nezaostával. Bude zavádět evropské směrnice, které se dotknou IT. Šéfem odboru ÚHA je Petr Kuchař a členem jeho týmu je hlavní architekt Ondřej Felix.
6 Kdo je Ondřej Felix?
Hlavní architekt českého e-governmentu (elektronizace státní správy) na ministerstvu vnitra, stál u zrodu základních registrů. Bývalý šéf českého Oracle a Českého Telecomu se digitalizaci ve státní správě věnuje už od roku 1998. Českou republiku (od 2012) reprezentuje v EU jako takzvaný „digitální šampion“. V této funkci má propagovat výhody digitalizace společnosti.
7 Co z toho bude mít občan a stát?
Rychlejší práce úřadů, státní rozpočet ušetří na IT systémech i na úřednících. Zatím stát uvázl na půli cesty, za miliardy korun vybudoval IT systémy, které mají sloužit občanovi – systémy základních registrů, datových schránek, síť Czech Pointů. Nevyužívají se však dostatečně. Například ne všechny úřady čerpají údaje o lidech ze základních registrů – jsou do nich připojeny jen větší obce a 13 ministerstev z patnácti.

Aktuální výzvy e-governmentu

Prokop Konopa

S blížícím se termínem dalšího ročníku konference ISSS by bylo logické ohlédnout se zpět a stručně zhodnotit uplynulý rok. Ale vzhledem k tomu, že se v minulých měsících sice hodně diskutovalo, ale ještě častěji odkládalo, se raději podívejme na to, co tuzemský e-government v nejbližší budoucnosti čeká.
V létě minulého roku schválila vláda Strategický rámec rozvoje veřejné správy ČR pro období 2014–2020, jehož hlavními cíli jsou optimalizace výkonu veřejné správy v území, zvýšení dostupnosti a transparentnosti prostřednictvím nástrojů e-governmentu a konečně profesionalizace a rozvoj lidských zdrojů.
Tady se v krátkodobém horizontu dají jen těžko očekávat nějaké superrychlé změny. Nejviditelnější bude zřejmě pokrok v oblasti dostupnosti a transparentnosti. Řada úřadů se snaží vést s občany aktivní dialog, což umožňuje lepší zapojení lidí do života města či obce – zlepšení je patrné v možnosti přístupu k informacím, příklady mohou být třeba oblíbené rozklikávací rozpočty obcí nebo přenosy či záznamy jednání zastupitelstev. S dostupností a transparentností částečně souvisí i koncept tzv. otevřených dat, který by ale vydal na samostatný článek. Ze státních orgánů vypustilo na internet první dataset se značným množstvím informací ministerstvo financí a ti, koho zajímají daňové statistiky, údaje z oblasti hazardních her či detaily státního rozpočtu, si určitě přijdou na své. Sady nejrůznějších dat zpřístupňují také některé státní úřady, například ČSÚ. Otázkou je, kdy je budou následovat další, zvlášť s přihlédnutím k faktu, že stále není zcela úplně jasná hranice, kde vlastně dochází ke střetu se zákonem o ochraně osobních údajů.
Přinesou změny kýžený efekt?
Jednoznačně nejžhavějším tématem pro veřejnou správu v letošním roce je tak zákon o kybernetické bezpečnosti (podrobněji na straně 6). Experti se shodují, že řada úřadů, které bezpečnost dosud podceňovaly, bude mít poměrně velké problémy. Navíc nikdo netuší, kolik bude ve finále splnění všech požadavků zákona stát.
Státní správu i samosprávy významně ovlivní také nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu, známé jako „eIDAS“. Jeho hlavním cílem je zvýšit důvěryhodnost elektronických transakcí a v podstatě jde o umožnění důvěryhodných elektronických služeb napříč celou EU.
Jedna poměrně zásadní novinka, která by mohla vést k určitému oživení aktivit kolem dalšího rozvoje e-governmentu, se objevila koncem listopadu. Vláda schválila „znovuzrození“ Rady vlády pro informační společnost, která by měla kabinetu radit v otázkách ICT. Novému orgánu bude předsedat ministr vnitra, celkově by se na práci rady mělo podílet 20 členů a nezbývá doufat, že vedle politických zástupců zde zasednou i opravdoví odborníci.
Experti v očekávání
Navenek se může zdát, že kolem informatizace státní správy a samospráv se toho děje poměrně dost – není měsíc, kdy by se neuskutečnilo několik workshopů či kulatých stolů zaměřených na tuto problematiku, poměrně aktivní jsou různá profesní uskupení, asociace i neziskové organizace. Z hlediska zapojení rozhodujících hybatelů rozvoje je to ale stále málo a hlavně chybějí konkrétní a jasně definované kroky.
Ze zákulisních informací je patrné, že své aktivity na poli e-governmentu lehce zvyšuje ministerstvo vnitra, občas ale naráží (podobně jako v minulosti) na specifické zájmy dalších resortů. Otázkou také zůstává, co přinese konference ISSS v polovině dubna 2015. V případě posledního ročníku, který se mohl pochlubit i účastí vedení EU a Evropského parlamentu Oldřicha Vlasáka, se toho zástupci veřejné správy ani odborníci od českých politiků mnoho konkrétního nedozvěděli. Příčina byla jasná – nově sestavená vláda řešila úplně jiné problémy než nějaký e-government a nižší úrovně státní správy nebyly ještě stále příliš konsolidované. Nezbývá, než doufat, že letos budou politici i ministerští úředníci daleko lépe připraveni a že se zde podaří nastavit pravidla pro smysluplný rozvoj na delší období.

 

Shares