ICT UNIE připravila dokument zabývající se aktuální problematikou rozvoje tuzemského eGovernmentu. Upozorňuje v něm na dlouhodobě nízkou úroveň řízení a koordinace elektronické veřejné správy v Česku. Nespokojuje se jen s kritikou, ale navrhuje zároveň řadu doporučení pro zlepšení současného stavu.
Mezi hlavními impulsy vzniku dokumentu jsou podle ICT UNIE nesprávné tendence k oddělování problematiky veřejné správy od „elektronické veřejné správy“ (dále též „eVeřejná“ správa nebo eGovernment), probíhající politické diskuse o obsahu práce náměstka ministra vnitra pro veřejnou správu i signály o změně koncepce rozvoje eGovernmentu směřující k „in-sourcingu“, v krajním případě až nákupu některých IT společností státem, o němž se v uplynulých měsících a týdnech spekulovalo.
Oddělení veřejné správy od „eVeřejné“ správy Problematické je například rozdělení odpovědnosti v rámci ministerstva vnitra mezi dva náměstky či nahrazení více než rok nefunkční Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost (RVKIS) dvěma nově zřízenými orgány, a to Radou vlády pro veřejnou správu a Radou vlády pro informační společnost.
Jakákoli reforma veřejné správy se v současném světě rozhodně nemůže uskutečnit bez odpovídající podpory na straně ICT řešení, a proto je oddělení těchto dvou oblastí zásadní strategickou chybou. Poskytování veřejné služby má jednoznačnou vazbu na informační a komunikační technologie. Ty s ohledem na dynamiku vývoje již nehrají roli pouhého technického nástroje pro podporu stávajících postupů, ale umožňují nově definovat a řídit procesy (postupy), jejichž prostřednictvím je dosahováno hlavního cíle – tím je spokojený klient, tedy občan nebo firma. Sociální média, mobilní zařízení, dostupnost obsahu online, sdílení dat a aplikací, velká data či prostorové informace apod. představují cesty pro zvýšení výkonu moderní vlády, dosažení úspor a zlepšení vlastních výstupů ve vztahu k celé společnosti.
ICT UNIE navrhuje:
• Spojit na ministerstvu vnitra opět odpovědnost za veřejnou správu a eGovernment pod kompetenci jednoho náměstka.
• Soustředit problematiku navrhované Rady vlády pro veřejnou správu a Rady vlády pro informační společnost do jednoho orgánu, který bude poradním orgánem jak pro koncepci a strategii změn veřejné správy, tak pro způsob realizace této koncepce a strategie prostřednictvím nástrojů eGovernmentu.
• Ustavit orgán pro řízení rozvoje eGovernmentu v celé veřejné správě. Z hlediska několikaletých zkušeností s RVKIS a zejména samotného principu rady vlády jako „poradního“, tedy nikoli „řídicího orgánu“, sloučení obou rad pouze vytvoří podmínky pro tvorbu strategie a koordinaci rozvoje eGovernmentu ve veřejné správě.
Řízení rozvoje eGovernmentu ve veřejné správě ICT UNIE považuje z dlouhodobého hlediska za nezbytné ustavení exekutivního orgánu s odpovědností a pravomocemi ředitele eGovernmentu státu (veřejné správy) podobně, jako se k němu v poslední době přiklonily i některé další země. V řadě států je ředitel eGovernmentu (někde nazýván „CIO veřejné správy“) organizačně začleněn pod ministerstvo vnitra či financí nebo úřad vlády a všechny tyto formy se ukázaly jako funkční. Základní podmínkou jsou dostatečné řídící pravomoci takového úřadu.
V tomto směru tedy ICT UNIE navrhuje:
• Zabezpečit institucionální stabilitu v oblasti řízení eGovernmentu ve veřejné správě, zejména ustavit exekutivní orgán ředitele eGovernmentu a na úrovni vlády (i v legislativě) jednoznačně stanovit kompetence a odpovědnosti příslušných subjektů v rámci eGovernmentu ČR – např. ministerstvo vnitra, ministerstvo financí, ministerstvo průmyslu a obchodu, útvar hlavního architekta eGovernmentu, Správa základních registrů, Česká pošta, odštěpný závod ICT služby, Státní tiskárna cenin atd.
• Zajistit dlouhodobé financování ICT politiky státu, tj. vytvořit realistický finanční model pro financování ICT na léta 2014 – 2020 (až 2023) zohledňující evropské dotace, státní rozpočet, možné úvěrování a další finanční nástroje.
• Vytvořit standardy, pravidla a parametry výstavby, rozvoje a provozu eGovernmentu v odpovědnosti ředitele eGovernmentu.
• Začít budovat a prosazovat sdílené služby poskytované napříč resorty a přistoupit k rušení územní působnosti v oblasti jednotlivých agend.
Vývoj interních IT útvarů na úřadech veřejné správy Jako pozitivní tendenci uplynulých měsíců lze hodnotit posilování interních IT oddělení některých resortů, a to zejména v oblasti strategických plánů a přípravy jejich realizace. Nezbytným předpokladem úspěchu je úzká vazba na exekutivní orgán ředitele eGovernmentu.
Pro tuto oblast ICT UNIE navrhuje:
• Na straně veřejné správy musí být zaměstnáni zkušení odborníci spolupracující mj. s profesními sdruženími (výměna best-practices). Tito odborníci nesmějí být úředníky a musí být zaplacení jako odborníci, jinak veřejnou správu brzy opustí.
• Uvnitř jednotlivých resortů vybudovat/posílit tzv. strategické IT. Jde o pracovníky schopné řídit IT daného resortu, vypracovávat zadání (architekti), řídit zavádění změn (projektoví manažeři) a nakupovat IT služby (provozní IT ředitelé). Resorty díky tomu mohou být rovnocennými partnery dodavatelů.
• Všude, kde to dává smysl, by ICT mělo být provozováno jako sdílená služba, respektující národní standardy (parametry) provozování ICT řešení veřejnou správou ČR, které je nezbytné vytvořit a prosadit.
• V rámci celé veřejné správy i jednotlivých resortů dlouhodobě stavět na vizi, že IT bude dodáváno formou služeb ve vrstvách na sebe navazujících. Ty tvoří komunikační infrastruktura, IT služby datových center a aplikační IT služby.
ICT UNIE je připravena aktivně se podílet na realizaci jednotlivých doporučení svou odbornou kompetencí a zdroji. Uvedené návrhy již prezentovala zástupcům Ministerstva vnitra.