Severoatlantická aliance na summitu ve Walesu schválila přesun kybernetické bezpečnosti na nejvyšší úroveň. Útok na systém jedné země má znamenat útok na všechny.
Členové NATO se na pátečním summitu shodli na posílení kybernetické ochrany států aliance. NATO už se sice touto oblastí nějakou dobu zabývá a pořádá cvičení, nyní ale celou oblast hodlá přesunout na vyšší stupeň důležitosti.
„Odteď je kybernetická ochrana pro NATO klíčovým úkolem, kyberútoky poškozují naši společnost stejně, jako útoky tradiční,“ napsal na svůj Twitter během summitu ve Walesu generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.
Podepsaná dohoda nyní spadá do stejné kategorie, jako článek pět Washingtonské smlouvy. Kybernetický útok na členskou zemi NATO se bude brát jako útok na celou alianci. Napadení jednoho se rovná napadení ostatních a členské země by měly být připraveny pomoci.
Odstavit systémy, odstavit zemi
Jednotlivé členské země bezpečnostního uskupení si budou nadále vyměňovat informace o možných hrozbách a aktivních útocích. Nová dohoda počítá s pomocí partnerům, posilováním kyberbezpečnostní infrastruktury a personálních kapacit či spolupráci se soukromým sektorem. „Nejvyšší prioritou je ochrana komunikačních systémů vlastněných a provozovaných aliancí,“ stojí v prohlášení.
Kyberochranu máme v prioritách a to ještě není konec strategie. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.
Kybernetická bezpečnost skutečně začíná být velice stěžejní. V roce 2007 například velký DDoS útok vyřadil na několik týdnů z funkce státní systémy Estonska. Právě tento bývalý sovětský satelit na své propracované systémy e-governmentu hodně spoléhá a jakmile jsou odstaveny, země má problém. Vláda Estonska už tehdy s NATO spolupracovalo – aliance dodala své technické odborníky a know-how.
Mnozí analytici z tehdejších útoků obviňují Ruskem podporovanou skupinu hackerů, samotné Rusko toto nařčení odmítá. Země ale průkazně vlastní hackery podporuje a zaměstnává, stojí například za nedávno zveřejněnými útoky na západní energetické sítě a společnosti. Hackery disponují i další světové mocnosti, včetně Číny, Evropské unie či Spojených států.
Pátá zóna války
NATO nyní kybernetický prostor vnímá jako pátou zónu války, vedle země, vody, vzdušného prostoru a vesmíru. Tento krok tak jenom potvrzuje již delší dobu známé informace o probíhajících kybernetických válkách a zbrojení vlastních kyberválečníků.
NATO do kybernetické ochrany sice investuje a vybudovalo nové centrum, jen těžko ale drží krok.
Zástupci NATO sami potvrzují, že jejich systémy byly v posledních měsících a letech pod několika kybernetickými útoky. Vážná prolomení ale údajně nenastala.
Deník The New York Times nicméně před pár dny přišel se zprávou, že i když NATO vybudovalo nové počítačové centrum a do oblasti investuje vysoké částky, jeho možnosti v oblasti kybernetické války jsou velice omezené a jen těžko drží krok s programy Íránu, Ruska a Číny. Anders Fogh Rasmussen na to konto uvedl, že tyto aktivity jsou pouhým začátkem a že nejde o kompletní strategii Severoatlantické aliance.