Přeskočit na obsah

Z pohledu Evropské komise: Nový srovnávací přehled Digitální agendy EU (denik.obce.cz Veřejná správa online; 15.8.2014)

  • JF 
Shares
Nové údaje ukazují, že EK je na dobré cestě k dosažení 95 ze svých 101 digitálních cílů do roku 2015. Občané a podniky v EU více používají internet, více nakupují on-line a více věří informačním a komunikačním technologiím, které také lépe ovládají. Často jim však schází vysokorychlostní připojení, zejména ve venkovských oblastech, a nadále je velkým problémem hrozící nedostatek digitálních dovedností.
Místopředsedkyně Evropské komise Neelie Kroes nedávno poznamenala, že „většina Evropanů dnes žije digitálním životem a chtějí ještě více. Vyřešili jsme problém s přístupem k internetu. Stále však hrozí nedostatek digitálních dovedností. Všichni musíme udělat více pro to, aby v Evropě nevznikla třída digitálně negramotných.“
Dobré zprávy   Roste míra pravidelného využívání internetu: počet lidí,   kteří používají internet alespoň jednou týdně, se od roku 2010 zvýšil   z 60 % na 72 %. Největší pokrok zaznamenaly: Řecko, Rumunsko, Irsko, Česká   republika a Chorvatsko. Nejlépe si stojí Dánsko, Švédsko, Nizozemsko   a Lucembursko (internet používá více než 90 % obyvatel). V USA   používá internet 87 % dospělých.  Velký pokrok znevýhodněných skupin: míra využívání internetu   mezi nezaměstnanými, osobami s nízkým vzděláním a staršími lidmi se za   poslední čtyři roky zvýšila ze 41 % na 57 %. Při současných trendech   bude cílových 60 % dosaženo ještě před rokem 2015.  O třetinu méně lidí, kteří internet nepoužívají: internet   nikdy nepoužilo 20 % obyvatel EU (o třetinu méně než před čtyřmi lety).   Pokud se současné trendy nezmění, cíl Digitální agendy – snížit tento   podíl na 15 % do roku 2015 – bude splněn.  Více nás nakupuje on-line: na internetu nyní nakupuje 47 %   občanů EU – o 10 procentních bodů více, což znamená, že   cílových 50 % do roku 2015 bude pravděpodobně dosaženo.  Přístup je zajištěn: 100 % Evropanů má dnes přístup   k širokopásmovému připojení a obvykle má na výběr několik možností   (optická vlákna, kabelová televize, ADSL nebo mobilní přístup 3G/4G). Všichni   Evropané mají minimálně přístup k cenově dostupnému satelitnímu   širokopásmovému připojení.
Rychlé širokopásmové technologie: dostupnost mobilního širokopásmového připojení 4G se z 26 % v loňském roce prudce zvýšila na 59 %. Pevné připojení k internetu o rychlosti alespoň 30 Mb/s má k dispozici 62 % obyvatel EU, oproti 54 % v loňském roce a 29 % v roce 2010. V Belgii, Dánsku, Litvě, Lucembursku, na Maltě, v Nizozemsku a ve Spojeném království je rychlé připojení již dnes dostupné více než 90 % domácností.
Zbývající úkoly   Malé podniky zaostávají: jen 14 % podniků s méně než   250 zaměstnanci prodává online. Žádná země v celé EU se ani   neblíží k cílovému průměru 33 %, kterého má být v EU dosaženo do   roku 2015.  Problematický je evropský venkov: k rychlému širokopásmovému   připojení má přístup jen 18 % venkovských domácností.  Služby elektronické veřejné správy v roce 2013 stagnovaly.   Použilo je jen 42 % obyvatel EU. Bude-li tento trend pokračovat, členské státy   cílových 50 % do roku 2015 nedosáhnou.
 

Průměr EU

   

2014

Cíl

širokopásmové připojení Základní širokopásmové připojení pro všechny

100 %

100 % (2013)

Jednotný digitální trh Obyvatelé nakupující on-line

47 %

50 % (2015)

Přeshraniční elektronický obchod

12 %

20 % (2015)

Malé a střední podniky, které prodávají on-line

14 %

33 % (2015)

Digitální začlenění Pravidelné používání internetu

72 %

75 % (2015)

Pravidelné používání internetu znevýhodněnými lidmi

57 %

60 % (2015)

Obyvatelé, kteří nikdy nepoužili internet

20 %

15 % (2015)

Veřejné služby Občané, kteří se na veřejné orgány obracejí on-line

42 %

50 % (2015)

Občané, kteří veřejným orgánům podávají vyplněné formuláře elektronicky

21 %

25 % (2015)

Komise na sklonku května rovněž zveřejnila srovnávací hodnocení elektronické veřejné správy. Zpráva ukazuje, že občané jsou i nadále podstatně spokojenější se soukromými službami on-line (jako je elektronické bankovnictví) než s veřejnými službami on-line (například informacemi o pracovních místech). K dispozici je větší nabídka on-line služeb elektronické veřejné správy, ty však nejsou vždy snadno použitelné, rychlé nebo transparentní. Tyto překážky lidem brání v tom, aby „eGovernment“ používali více.

Souvislosti

Cílem Evropské komise je vytvořit regulační a podnikatelské prostředí, které podpoří hospodářskou soutěž a investice na trzích s digitálními technologiemi v Evropě.
Komise v roce 2013 navrhla konkrétní opatření na vytvoření jednotného telekomunikačního trhu, která by měla řešit řadu problémů potvrzených dnešními údaji.
Srovnávací přehled pokroku v oblasti Digitální agendy v roce 2014 hodnotí, jak EU a členské státy pokročily v plnění tohoto cíle. Měření se provádí na základě 13 klíčových ukazatelů. Zpráva vychází z údajů za rok 2013.
Komise v rámci Digitální agendy pro Evropu dosud dokončila 72 ze 101 opatření. Dokončení dalších 23 opatření se plánuje ve stanoveném termínu. Zbývajících 6 opatření se zpozdilo, nebo zpoždění hrozí.
Většina srovnávacích studií a dalších zajímavých materiálů
Shares