Informační společnost v červenci 2014 (euroskop.cz Informační společnost; 6.8.2014)

Členské státy budou využívat více velkoobjemových dat, EU finančně podpoří projekty širokopásmového připojení, Rada podpořila vznik jednotných elektronických identifikačních pravidel

Členské státy budou využívat více velkoobjemových dat

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Na cestě k prosperující ekonomice založené na datech (KOM(2014)442)

Komise 2. 7. 2014 zareagovala na požadavky odvětví shromažďující a využívající „velká data“ a vyzvala vlády jednotlivých států, aby využily jejich potenciálu.

Pozadí

Velkoobjemová data jsou velké množství produkovaných dat, velmi rychle a mnoha různými zdroji (lidmi nebo stroji). Na celém světě vzniká každou minutu 1,7 mil. Gb dat a v důsledku toho roste toto odvětví o 40 % ročně. Technologie a služby v oblasti velkoobjemových dat dosáhnou v roce 2015 hodnoty 16,9 mld. dolarů a díky datům vzniknou v EU statisíce nových pracovních míst. Podniky, které založí své rozhodovací postupy na znalostech získaných z dat, zvýší svou produktivitu o 5–6 %. Data velkého objemu nám již dnes pomáhají např. urychlit diagnózu poranění mozku, nalézt nejvhodnější místo pro větrnou elektrárnu, vyhnout se dopravní zácpě nebo předpovídat výnosy plodin v rozvojových zemích. Představují také příležitost k vývoji nových kreativních produktů a služeb.

Při veřejné konzultaci však bylo zjištěno, že velkoobjemová data jsou v EU nedostatečně koordinována přes hranice, dostatečná není ani jejich infrastruktura a financování, v oboru chybí odborníci a potřebné dovednosti a právní úprava je roztříštěná a složitá.

Klíčové a sporné body

Komise pro vylepšení situace proto mimo jiné navrhla partnerství veřejného a soukromého sektoru pro data velkého objemu, které by financovalo průlomové nápady v této oblasti. Mělo by dojít k vytvoření inkubátoru veřejně přístupných dat (v rámci programu Horizont 2020), který by pomáhal MSP budovat dodavatelské řetězce založené na datech a více využívat cloud computing. Dále také navrhla nová pravidla pro „vlastnictví dat“ a odpovědnost za poskytování dat, pokud jde o data shromážděná prostřednictvím „internetu věcí“. Bude mapovat normy týkající se dat a zjišťovat případné nedostatky. Měly by být zřízeny superpočítačová střediska excelence, která by zvýšila počet kvalifikovaných evropských pracovníků v oblasti dat.

Dále hodlá Komise více investovat do 5G technologií prostřednictvím mezinárodních dohod. Rozšíří také obecné zásady týkající se osvědčených postupů pro veřejné orgány a veřejně přístupná data, atd.

Komise bude spolupracovat s EP a Radou na úspěšném dokončení reformy pravidel EU pro ochranu údajů a konečném přijetí směrnice o bezpečnosti sítí a informací s cílem zajistit vysokou úroveň důvěry, která má zásadní význam pro prosperující ekonomiku založenou na datech.

Odkazy

EU finančně podpoří projekty širokopásmového připojení

Komise zahájila 10. 7. 2014 iniciativu „Propojené komunity“, která zastřešuje několik systémů určených k propojení měst, obcí, místních partnerství v oblasti širokopásmového připojení a jeho provozovatelů.

Pozadí

Investice do širokopásmových sítí nedosahují požadovaných objemů. Rozvoj vysokorychlostního širokopásmového připojení postupuje pomalu zejména v suburbánních a venkovských oblastech, jakož i v hospodářsky znevýhodněných územích. K rychlému širokopásmovému připojení má v Evropě přístup jen 18 % venkovských domácností. Do roku 2020 by mělo 100 % domácností v EU disponovat širokopásmovým připojením o rychlosti 30 Mbps a 50 % domácností by mělo využívat připojení o rychlosti 100 Mbps či vyšší.

Adresátům nabízí iniciativa poradenství v otázkách financování a tvorby obchodních modelů pro zavedení rychlého širokopásmového připojení v jejich komunitách.

Klíčové a sporné body

Subjekty působící na místní, regionální a národní úrovni (veřejné i soukromé) mohou Komisi předložit své návrhy a plány zavádění širokopásmového připojení. Iniciativa zmapuje potenciální evropské projekty v oblasti širokopásmového připojení a vybere ty nejvyspělejší z nich, jimž budou přednostně vyhrazeny služby „technické pomoci“ (finančního uspořádání, technická hlediska projektu, nebo právní aspekty) v rámci Nástroje pro propojení Evropy (CEF). Žádosti musí být doručeny do 14. října 2014, přičemž nejlepším návrhům Komise nabídne detailnější podporu, a to ve formě:

individuální zpětné vazby, která zahrnuje úvodní posouzení plánu místního širokopásmového připojení, na základě něhož budou vymezeny možné druhy podpory;

technická pomoc Světové banky: společně s odborníky z Komise pomůže vypracovat obchodní model a poradí, jak zajistit, aby byl projekt způsobilý k financování ze soukromých či veřejných zdrojů;

Evropská investiční banka: skrze Komisi disponuje EIB prostředky, které mají zajistit startovací financování projektů širokopásmového připojení, které vychází z potřeb konkrétního žadatele a opírá se o bankovní rating AAA;

Evropské strukturální a investiční fondy: EU má do roku 2020 pro všechny regiony k dispozici 453 mld. € na financování přístupu k informačním a komunikačním technologiím, jejich kvality a využívání (včetně investic do širokopásmového připojení);

Státní podpora: Komise vymezila zvláštní pravidla pro poskytování státní podpory na širokopásmové připojení tak, aby nebyla narušena hospodářská soutěž, neboť objem podpory nabízené členskými státy v posledních letech značně vzrostl.

Aby byl projekt způsobilý pro technickou pomoc, musí splňovat kritéria pro financování uvedená v nařízení o Nástroji pro propojení Evropy: (1) projekt přispívá k naplnění cílů Digitální agendy pro Evropu (tj. zavést vysokorychlostní širokopásmové připojení o rychlosti alespoň 30 Mb/s); (2) vztahuje se na oblasti, které nebudou pokryty ostatními investory; (3) používá vyspělou technologii považovanou za nejvhodnější k řešení potřeb dotčené zeměpisné oblasti; (4) má technologii, jež je pro konkrétní projekt nejvhodnější z hlediska rychlosti připojení, bezpečnosti přenosu, odolnosti sítě a nákladové efektivnosti; (5) je možnost replikovat projekt v jiné zemi nebo regionu. Iniciativa Propojené komunity není na Nástroji pro propojení Evropy ani na výzvách, které v jeho rámci probíhají, závislá.

Další předpokládaný vývoj

Předložené návrhy budou rozděleny do tří kategorií (na projekty v začátcích, s intervenční strategií a projekty s obchodním plánem) a výsledky budou žadatelům sděleny do 1. 11. 2014.

Po skončení první fáze bude zahájena fáze druhá, v níž by se měly upřesnit a doplnit informace poskytnuté v rámci první fáze. Druhá fáze bude probíhat do 31. prosince 2014. Projekty následně vyhodnotí odborníci z Evropské komise a Světové banky a ke každému z nich zašlou zpětnou vazbu. Nejlepší projekty poté obdrží nabídku technické pomoci.

Odkazy

Rada podpořila vznik jednotných elektronických identifikačních pravidel

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o elektronické identifikaci a důvěryhodných službách pro elektronické transakce na vnitřním trhu (KOM(2012)238)

Rada 23. 7. 2014 přijala návrh nařízení, které by mělo umožnit používat elektronický podpis pro přeshraniční transakce, plně využít elektronickou identifikaci na jednotném digitálním trhu a stanovit pravidla pro elektronické doručovací služby.

Pozadí

V současné době se oblast elektronické identifikace řídí pouze pomocí směrnice č. 1999/93 o elektronických podpisech. Na jejím základě sice vznikl právní rámec pro elektronické podpisy, právní úpravy jednotlivých členských států se však vzájemně liší; podle Komise “je prakticky nemožné realizovat (levné – pozn. aut.) elektronické transakce se zahraničím“. Totéž platí pro důvěryhodné služby, jako jsou elektronická časová razítka, pečetní systémy a doručování i ověřování pravosti přes internet.

Nový návrh by měl napomoci uvedené problémy vyřešit. Komise předpokládá, že členské státy aktivně využijí možností, jež jim nová norma nabídne. Vychází z toho, že do relevantního projektu STORK se zapojilo 17 členských států.

Komise již dopředu avizovala, že návrh neklade tyto požadavky na členské státy – nemá (1) zavazovat členské státy EU k zavedení vnitrostátních (elektronických) průkazů totožnosti ani by nemělo zavazovat jednotlivce k získání takových průkazů; (2) zavádět evropský identifikační systém nebo jakoukoli unijní databázi; (3) umožňovat sdílení osobních údajů s jinými stranami nebo jej vyžadovat.

Návrh odkazuje také na Akt o jednotném trhu (více v příspěvku „Single Market Act „tlačí“ EP i Komise“, Vnitřní trh v dubnu 2011), akční plán elektronické veřejné správy na období 2011–2015 z prosince 2010 či tzv. digitální agendu pro Evropu z května 2010 (více v příspěvku „ITRE podporuje fakultativní jednotnou elektronickou identifikaci“ Vnitřní trh v říjnu 2013).

Návrh nařízení je založen na čl. 114 SFEU, který se týká přijímání pravidel k odstranění stávajících překážek fungování vnitřního trhu. Jejím hlavním cílem je zvýšit účinnost veřejných a soukromých on-line služeb, podpořit elektronický obchod v rámci EU a posílit důvěru v elektronické transakce v rámci vnitřního trhu. Vzájemné uznávání elektronické identifikace je důležité například v případě provádění přeshraniční zdravotní péče pro evropské občany. Nová pravidla vyžadují, aby členské státy uznaly prostředky elektronické identifikace fyzických a právnických osob, které spadají do elektronického identifikačního systému jiného členského státu, které byly oznámeny Komisí.

Na konci února 2014 došlo k dohodě mezi Radou a Parlamentem a v dubnu mohlo dojít ke schválení před EP. (více v příspěvku „Coreper podpořil jednotná elektronická identifikační pravidla“, Vnitřní trh v únoru 2014).

Klíčové a sporné body

Nové nařízení by mělo stanovit společný základ pro bezpečnou elektronickou komunikaci mezi podniky, občany a orgány veřejné správy. Hlavní cílem úpravy je zvýšit efektivitu a zlepšit fungování veřejných i soukromých on-line služeb, což by mělo pozitivně působit na důvěru v elektronické transakce na vnitřním trhu.

Nařízení se snaží řešit problematiku vzájemného uznávání elektronické identifikace, mělo by stanovit pravidla, která by měla posílit důvěru v tyto služby (zejm. pokud jde o elektronické transakce) a dále by měla vytvořit právní rámec pro elektronické podpisy, razítka a časová razítka potvrzující datum dokumentů, stejně tak i pro elektronicky doručované služby a certifikované služby pro ověřování webových stránek. Důvěryhodné služby splňující přísné podmínky by mohly získat označení EU, ale toto označení by mělo být pouze na dobrovolné bázi.

Předpokládaný další vývoj

Nařízení vstoupí v platnost 20 dní po vyhlášení v Úředním věstníku EU, které se očekává v nejbližších dnech. Od poloviny roku 2015 budou členské státy na základě dobrovolnosti uznávat elektronické identifikace notifikované jinými členskými státy a od poloviny roku 2018 již budou povinny takto činit.