Konference CNZ 2011
Konference CNZ
Konference CNZ 2011
„Elektronické dokumenty - nové možnosti, nová rizika“
VI. ročník Konference CNZ 2011, s podtitulem "Elektronické dokumenty - nové možnosti, nová rizika", se uskutečnil dne 22.9.2011 v Národním archivu v Praze - Chodovci.
FOTOGALERIE KONFERENCE
Fotogalerie z průběhu konference CNZ 2011 ZDE
PARTNEŘI KONFERENCE
| Hlavní partner |
Partneři |
|||
 |
 |
|
|
|
|
|
|
|
|
PROGRAM KONFERENCE
Zahájení konference
Eva Drašarová, ředitelka Národního archivu
Jan Heisler, předseda CNZ
KeyNote
• Projekt ETSI – bezpečnost informačních systémů na dlouhodobé uložení elektronických dokumentů
Franco Ruggieri, Itálie, šéf projektu ETSI
„ETSI“ – (European Telecomunication and Standard Institute) je Evropská instituce, která stanovila například pravidla pro užívání elektronických podpisů. V létě 2011 přichází s normou, která se právě týká problematiky dlouhodobého důvěryhodného ukládání elektronických dokumentů. Představeny budou obě části normy plus jejich uvádění do praxe v zemích EU.
Plenární část
Zdeněk Zajíček, náměstek ministra financí
Realizace projektů eGovernmentu způsobila obrovský nárůst počtu elektronických dokumentů jak ve veřejné správě, tak v soukromém sektoru. Rada vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost zahrnula problematiku vytváření a uchovávání elektronických dokumentů mezi své priority.
• Jak jsme pokročili v ukládání elektronických dokumentů
Miroslav Širl, CNZ
Pohled CNZ na současný stav používání a ukládání elektronických dokumentů v rámci eGovernmentu a v privátní sféře, co nás čeká, výzvy, rizika. Jakými tématy vás tato konference zaujme.
• Legislatívní úprava správy elektronických dokumentů na Slovensku – nové možnosti, nové rizika
Mária Mrížová, MV SR
Informace o aktuálním stavu legislativních úprav správy elektronických dokumentů na Slovensku, porovnání rozdílů s Českou republikou. Zhodnocení přínosů a možných rizik vyplývajících zejména z možnosti různých interpretací jednotlivých ustanovení. Reakce a názory odborné veřejnosti.
• Inteligentní elektronické dokumenty v praxi
Vladimír Střálka, ADOBE Systems
Elektronické dokumenty přinášejí nové možnosti, ale také nové výzvy. S digitalizací je možno dokumentové vlastnosti přiřadit pořízeným zvukovým či video záznamům, aplikacím. Jde s nimi však dělat totéž co s dokumenty? Komentovat, připomínkovat, podepisovat,.. opět je to známý formát PDF, který tyto možnosti nabízí a již jsou také využívány v praxi.
• Přínos datových schránek pro rozvoj privátní komunikace
Petr Stiegler, konzultant MV pro eGovernment
Parlament schválil novelu zákona č.300/2008 Sb., která umožňuje za stanovených podmínek propojení identit v ISDS a dalších informačních systémech. Co to vlastně znamená a jak to může přispět k rozvoji elektronické garantované privátní komunikace?
Přednáškové bloky
• Realita a technologické možnosti pro velké elektronické archivy
Rudolf Hruška, IBM
Polemika nad schopnostmi současných řešení pracovat s enormním mnžstvím elektronických dokumentů. Jsou nabízená řešení dostatečná nejen pro uložení, ale i pro zajištění rychlosti a efektivity při zpřístupňování a práci s informacemi? Je škálovatelnost a architektura systémů na takové úrovni, aby účinně zvládla nápor miliard elektronických dokumentů, které musí být zároveň dostupné pro rychlé a masivní zpracování?
• Normy a standardy pro zdravotnickou dokumentaci
Vratislav Datel, ÚNMZ
Existence technických norem pro používání elektronických dokumentů ve zdravotnictví . Ve směrnici ISO/TR 21548:2010 nalezneme informace a metodiku jak splnit požadavky ISO norem na bezpečné dlouhodobé archivování elektronických zdravotních záznamů.
• Dlouhodobé ukládání elektronických záznamů pacienta
Vladimíra Hloušková, SEFIRA
Problematika elektronického záznamu pacienta a jeho dlouhodobého uchovávání z pohledu technologických a organizačních podmínek a dopadů současné legislativy. Co lze považovat za elektronický záznam pacienta a kdo mohou být jeho původci. Za jakých podmínek může být zdravotní záznam uchováván, archivován a zpřístupňován. Co znamená bezpečná skartace.
• Jak zvládnout uložení velkého objemu elektronických dokumentů
Jiří Machotka, ORACLE
Případová studie uvede praktické zkušenosti z projektu v resortu spravedlnosti, kde bylo nutné v průběhu dvou let vyřešit uložení cca 100 miliónů elektronických dokumentů. Potřeba uložení tak velkého množství elektronických dokumentů sebou nese velké nároky na vyhledávání, bezpečnost, architekturu uložení, zálohování a případnou obnovu zničených dat.
• Výhody a nevýhody standardizace v oblasti péče o digitální dokumenty v čase
Jiří Bernas, Národní archiv ČR
Je třeba standardizace v oblasti péče o digitální dokumenty?Porovnání výhod a nevýhod standardizace z krátkodobého, střednědobého a dlouhodobého hlediska.
• Od datových schránek k elektronickému soudnímu spisu
Martin Bíkl, CCA
Případová studie o řešení elektronického dokumentového centra resortu spravedlnosti, které zpracovává velké množství elektronických dokumentů. Dokumentové centrum tvoří v současnosti infrastrukturní základ pro práci a sdílení dokumentů v resortu a do budoucna může být platformou pro řešení elektronického soudního spisu.
• Životní cyklus elektronického dokumentu
Pavel Nemrava, SW 602
Pohled na životní cyklus elektronického dokumentu. Od správného vytvoření elektronického dokumentu, práce s časovým razítkem, ověření dokumentu, přes příjem dokumentů přenesených systémem datových schránek až k jejich následnému zpracování.
• Jen profesionálové s odpovídající kvalifikací umožní konkurenceschopnou správu dokumentů
Oskar Macek, Ministerstvo vnitra ČR, IRMS
Nedostatek znalostí a nedostatek dostupného vzdělání se jeví jako závažný problém pro další rozvoj využívání elektronických dokumentů nejen v rámci egovernmentu. Jak ve státním, tak v soukromém sektoru máme bez nadsázky petabyte dat, tvořící nepředstavitelné množství elektronických dokumentů. Co však prakticky nemáme, jsou kvalifikovaní odborníci na danou problematiku.
• Zajištění kvality provozu elektronického zpracování dokumentů
Martin Pavlica, CORPUS
Celková kvalita provozu a rozvoje aplikace je důležité téma, které má dopady nejenom do spokojenosti uživatelů, ale také dlouhodobé efektivity provozu aplikace. Toto tvrzení se týká i funkcí, které souvisejí s elektronickým zpracováním dokumentů, a výrazně ovlivňují kvalitu aplikace. Bude představen ucelený pohled na kvalitu provozu aplikací se zaměřením na zpracování dokumentů.
• Ukládání elektronických dokumentů na regionální úrovni
Roman Kratochvíl, ICZ
Přístup krajů k této problematice a přehled možných řešení. Ve většině krajů ČR probíhá v poslední době příprava a realizace projektů souvisejících s vybudování tzv. Technologického centra kraje. Jedním z okruhů, který má být technologickým centrem kraje realizován, je problematika digitalizace a ukládání (elektronických) dokumentů.
Jiří Peterka, nezávislý publicista
Datové schránky spustily dalekosáhlou elektronizaci v oblasti práce s dokumenty, na kterou mají navázat základní registry, elektronické občanky a možná i elektronické volby. Po drtivém rozjezdu ale pokračujeme dál spíše jen setrvačností, aniž bychom řešili nahromaděné problémy. Resty se kupí, cíle se odkládají a úkoly, včetně nařízení z Bruselu, se neplní.
• Ověřování platnosti elektronických dokumentů v čase
Lenka Vrzalová, ČÚZK, Jiří Bříza APLIS
Případová studie jak pracují s elektronickými dokumenty v praxi ČÚZK. Výhody a problémy. Ověřování platnosti dokumentů. Jak udržovat dlouhodobou schopnost ověřování platnosti elektronických dokumentů ? Jde to i bez přerazítkovávání? Problematika předávání dokumentů další straně, aneb transakční protokol prakticky.
Plenární část - závěr konference
KONFERENCE CNZ 2010
KONFERENCE CNZ 2009
KONFERENCE CNZ 2008
KONFERENCE CNZ 2007
