Úskalí nové komunikace (Parlament, vláda, samospráva; 1.3.2010)

Prostřednictvím Informačního systému datových schránek (ISDS) odeslali uživatelé přes 5 milionů datových zpráv. K 10. únoru 2010 bylo doručeno přihlášením 95,5 % datových zpráv. Procento zpráv, které jsou doručovány fikcí (tzn. zpráva se má po 10 dnech od odeslání za doručenou, a to i v případě, že uživatel do své datové schránky nepřistoupil a zprávu si nevyzvedl), nepřekračuje 5%.

Denně projde ISDS pravidelně přes 90 tisíc datových zpráv a jejich počet neustále roste. Množství odeslaných zpráv se tak začíná blížit počtu doporučených zásilek, které Česká pošta doručovala mezi orgány veřejné moci navzájem amezi orgány veřejné moci a právnickými osobami před spuštěním projektu.

Podle Ministerstva vnitra ČR aČeské pošty a.s. nemá naprostá většina uživatelů s obsluhou datových schránek problémy. Zajímalo nás, zda tento názor faktičtí uživatelé datových schránek sdílejí a několika zástupců měst a obcí jsme se zeptali na jejich praktické zkušenosti s provozem datových schránek a nejčastější problémy, které v souvislosti s datovými schránkami musí řešit.

Správce IT Josef Zankl změsta Toužim k nejčastějším problémům s užíváním systému datových schránek uvedl:„Obsluha systému při provozování datových schránek pomocí elektronické spisové služby je poměrně komplikovaná a pro uživatele, kteří nejsou zvyklí na elektronickou spisovou službu, i pracná a zdlouhavá. Nepříjemná je nutnost měnit po 90 dnech přístupová hesla jednotlivých uživatelů. Ovšem největším problémem, podle mého názoru, je způsob vyhledávání datových schránek adresátů. Vyhledávací algoritmus pracuje například s celým (kompletním) názvem města, což zejména u subjektů se sídlem vPraze je nešťastné, neboť uživatel datové schránky nemusí přesně vědět, ve které části města adresát sídlí. Někteří vlastníci datové schránky navíc do názvu obce zbytečně přidávají (zřejmě mají již v OR špatně vložené údaje) i název části obce, což je opět komplikace při vyhledávání. Bylo by nanejvýš vhodné, aby bylo možno vyhledávat adresáty podle začátku názvu města tak, jak je tomu u názvu subjektu (vlastníka datové schránky). Dalším problémem je i fakt, že názvy subjektů v ISDS nejsou v souladu s oficiálním názvem orgánu veřejné moci (OVM) - např. OVM je známý pod názvem Magistrát města XY, zatímco v datové schránce je uveden název Statutární město XY. Nedostatkem je rovněž skutečnost, že některé OVM mají datovou schránku pro každou pobočku či organizační složku (např. finanční úřady, celní úřady), zatímco další OVM mají pouze jednu datovou schránku pro celou organizaci (např. Krajská ředitelství Policie ČR, VZP). V tomto případě by bylo vhodné zřídit datovou schránku každé pobočce, zejména s ohledem na rychlost a zjednodušení dodání zprávy příslušnému adresátovi. Tím by odpadla nutnost mnohdy zdlouhavého předávání zpráv mezi základní organizací a pobočkou interně v rámci dané organizace.

V obci Štěchovice řeší problémy způsobené tím, že si je pletou se Štěchovicemi u Prahy a dostávají jejich poštu.

Někteří zaměstnanci úřadů si na nový systém těžko zvykají a stěžují si, že jim komunikace přes datové schránky trvá třikrát až čtyřikrát déle než vyřízení stejné věci klasicky poštou. Podle průzkumu magazínu eGovernment si 46 % respondentů ve veřejné správě myslí, že datové schránky jsou smysluplné, zatímco 39 % respondentů je považuje za zbytečnou komplikaci. Počet těch, kteří datové schránky považují za zbytečnou komplikaci, je přitom podle očekávání nejvyšší u malých a středních obcí a na úrovni měst, kde přesahuje 40 %. Naopak nejnižší je na úrovni krajů, kde dosahuje jen 13 %.