Realizované klíčové projekty (Telekomunikace; 16.3.2010)

SPIS

Zákon o elektronickém podpisu Díky iniciativě Sdružení pro informační společnost se Česká republika 10. 7. 2000 stala jednou z mála zemí světa, která tento zákon přijala a schválila. Vypracování zákona bylo prvním příkladem úspěšné spolupráce mezi politickou reprezentací a průmyslem informačních a komunikačních technologií.

Roadshow Internet mění svět Zábavně vzdělávací roadshow „Internet mění svět" se stalo pro SPIS stěžejní a zároveň unikátní akcí roku 2001. Během šesti měsíců (leden - červen) se podařilo navštívit s touto akcí celkem 13 velkých krajských měst. Zároveň se SPISu touto akcí podařilo, spojit čtyři přední zástupce politických stran a to napříč politickým spektrem. Ministři Karel Březina (ČSSD), Stanislav Gross (ČSSD), místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Ivan Langer (ODS) a poslanec Vladimír Mlynář (US) se stali během roadshow nositeli jednotné myšlenky - propagace informační společnosti u samosprávy, komerční sféry, studentů a nejširší veřejnosti.

Manifest Manifest znalostní společnosti byl stěžejním analytickým dokumentem Sdružení pro informační společnost (SPIS). Poprvé byl tento materiál mapující stav rozvoje znalostní společnosti, kritické body vývoje a konkrétní návrhy priorit do budoucna vydán v roce 2004 s podtitulem „Co musí Česká republika udělat, aby obstála v globálním kapitalismu 21. století jako vysoce rozvinutá země".

            Analýza se setkala s obrovským zájmem nejen odborné veřejnosti. Vzhledem k tomu, že její základní postuláty zůstávají stále v platnosti, Sdružení se rozhodlo opakovaně v pravidelných časových intervalech sledovat, jak si ČR vede ve všeobecné implementaci informačních technologií, a nastavovat zrcadlo nám všem - a tedy i těm, kteří jsou za výsledný stav zodpovědní.

            Tak vznikl další Manifest znalostní společnosti 2005 pod názvem „Cesta k úspěchu", který definuje dvě klíčové prioritní oblasti - zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky a zlepšení výkonu veřejné správy.

            V pořadí třetí Manifest znalostní společnosti 2006/2007 se zaměřením na e-government pak nabízí podrobné srovnání míry zapojení ICT do ekonomiky a zejména do veřejného života v ČR s realitou v těch zemích, které dnes udávají směr. Elektronická faktura - ISDOC Aktivitu s názvem „Normální je fakturovat elektronicky" spustilo Sdružení pro informační společnost v červnu roku 2003. Cílem tohoto projektu bylo sjednotit pravidla elektronické fakturace a následně prosadit a rozšířit používání elektronické faktury jako plnohodnotného daňového dokladu.

            ISDOC je nastupujícím formátem elektronické fakturace v ČR, který vznikl ve spolupráci čtrnácti významných českých i celosvětových výrobců informačních systémů. Formát do této chvíle implementovalo přes třicet softwarových výrobců fakturačních systémů, a který se na přelomu roku 2010 stal obecně uznávaným v komunikaci mezi firmami i veřejnou správou. Zavedení elektronické fakturace ISDOC dovolí subjektům veřejné i soukromé sféry zpracovávat mnohem větší množství dokladů v kratším čase a současně ušetřit náklady na tisk a poštovné. Tím dojde k výraznému zlepšení produktivity fakturační práce. Formát byl vybudován tak, aby byl dostupný i pro ty nejmenší ekonomické subjekty, stejně jako pro velké korporace či kraje.

Scénáře možné realizace eGovernmentu - poziční dokument Výsledek kolektivního snažení Klubu SPIS, což je výlučný Klub tvořený ze zástupců informatiků veřejné správy a ze zástupců komerční sféry - členů SPIS. Tento Klub na svých pravidelných jednání odborně posuzoval problematiku eGovermentu jak ve světle zahraničních zkušeností, tak se znalostí místního prostředí ve státní správě a samosprávě. Cílem dokumentu bylo nasměrovat nejbližší technické kroky k realizaci eGovernmetu, nikoli řešit problematiku legislativně.

Dobré mravy dodavatele eGovernmentu - Deklarace členů SPIS Dobré mravy jsou souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních.

            Jedná se o dobré mravy v rámci budování informační společnosti obecně a při budování eGovernmentu zvláště aneb „Fair-play Desatero" dodavatelů -Serióznost; Profesionalita; Dodržování pravidel; Reálnost tvorby cen; I prohra je umístění; Spolupráce; Vysoká výkonnost; Dochvilnost, včasnost, dodržování termínů; Moderní nástroje; Otevřená komunikace. K deklaraci se přihlásilo 26 členů SPIS.

Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí _

APVTS

LRIC - Zpracování nákladového modelu pro služby velkoobchodního přístupu k účastnickému vedení Cílem řešení bylo vypracování metodiky pro stanovení nákladů pro služby velkoobchodního přístupu k účastnickému vedení a pro zpřístupnění služeb prostřednictvím účastnického kovového vedení a jeho aktualizace. Nákladový model LRIC (Long Run Incremental Costs) byl přizpůsoben konkrétním podmínkám českého telekomunikačního trhu, a doporučen ČTÚ k využití pro stanovení nákladů na službu ukončení hovoru. Model LRIC byl v březnu 2002 rozhodnutím regulátora stanoven závaznou metodikou pro výpočet nákladů na propojování pevných sítí.

CS, CPS, NP - Zpracování specifikačních dokumentů služeb

Problematikou služeb přenositelnosti čísla (NP), výběru a před-výběru operátora (CS, CPS) se zabývaly projektové týmy technické a projektové komise APVTS. Věnovaly se otázkám definování služeb CS, CPS a NP, návrhům řešení mezisíťové spolupráce, principům objednávkového procesu mezi operátory, principům architektury objednávkového systému, odhadům předpokládaných objemů a modelům účtování jednotlivých služeb. Vzhledem k tomu, že existovala jen velmi malá podpora této problematiky v legislativě, byly paralelně v dalším pracovním týmu řešeny související legislativní otázky. Významným krokem při řešení bylo iniciování a založení Fóra pro CS, CPS a NP s účastí zástupců ČTÚ

CNPAC - zřízení centra, služby přenositelnosti čísel,

Samostatnou částí řešení služby přenositelnosti čísla bylo vypracování požadavků pro Národní referenční databázi (RNPDB), která tvoří jeden ze základních prvků systému. Byly řešeny i problémy technického a organizačního zajištěni provozu a správy Národní referenční databáze, a otázky získání finančních prostředků na nákup systému. APVTS byla určena Fórem pro CS, CPS a NP jakc instituce, která zajišťuje provoz Národní referenční databáze. K tomuto účelu asociace založila servisní organizaci CNPAC, s.r.o. (Czech Number Portabilit) Administrativ Center). CNPAC provozuje službu přenositelnosti v pevných sítích od 1. 1. 2003, službu přenositelnosti v mobilních sítích od roku 2006.

LLU - Zpracování referenčního modelu pro otevření místní smyčky

APVTS ještě před přijetím novely Zákona o telekomunikacích („otevření místn smyčky") vypracovala Vzorovou referenční nabídku zpřístupnění účastnickéhí vedení. Vzorová nabídka shrnuje zásady a pravidla, na nichž se všichni účastní ci projektu shodli a v souladu s nimiž se zavázali řešit své spory o zpřístupněn účastnických vedení. Projekt měl za cíl navrhnout vzorovou referenční nabídki pro zpřístupnění místní smyčky, definující základní podmínky a postupy nut ně pro uzavření smluv o poskytnutí přístupu na místní smyčku, koordinován využívání kapacit a zařízení, provozní pravidla a další podstatné náležitost Zpracovaný manuál obsahuje pravidla pro zpřístupnění účastnických kovovýc vedení projednaná a odsouhlasená projektovým týmem, včetně přehledu roz pórů a doporučení na jejich řešení.

Účast na tvorbě Zákona o telekomunikacích (květen 2005)

Legislativní komise APVTS se věnovala přípravě zákona velmi intenzivn od konce roku 2002. V předstihu zpracovávala podklady, věnovala se pre jednání odborné terminologie, vytipovala a navrhla témata pro projednáví ní. Legislativní komise navrhla strukturu přípravy zákona a to jak na půc APVTS (práce v týmech na jednotlivých tématech pod vedením gestorů) ta i přípravu na širší platformě. Komise zpracovala detailní stanovisko k prvn mu návrhu zákona (srpen 2003), a byla přizvána ministerstvem informatil i k jednáním nad rámec mezirezortního projednávání (leden - únor 2004 Komunikovala s Legislativní radou vlády, k zásadním okruhům zákona: r gulace telekomunikačního trhu, cenové regulace, pravomoci regulační! orgánu, využívání cizích nemovitostí, a problematika odposlechu a zázn mu zpráv. V průběhu celé přípravy byla podstatná část připomínek a návrl APVTS do předlohy zahrnuta.

Účast na tvorbě sekundárních legislativních pravidel (analýzy trhů, OOF

Členové představenstva APVTS a zástupci odborných komisí na pravidelný schůzkách se zástupci Regulátora vytipovávají aktuální témata k řešení, hled společný postup řešení. Odborné komise se účastní workshopů a prací na ná\ zích jednotlivých opatření.

Revize Regulačního rámce EC

Legislativní komise předkládá představenstvu návrhy na témata a postup jeji řešení. V komisi probíhají diskuse k dokumentům, předkládaným Evropsk komisí a závěry, zformulované na základě diskusí v komisi jsou předloze a odsouhlaseny představenstvem. Cílem projektu je zformulovat stanovíš APVTS do veřejné konzultace, vytipovat náměty pro diskusi uvnitř APVr a iniciovat diskusi s regulátorem zejména k tématům, které předkládané dol menty otevřely pro hlubší diskusi.