Komentované legislativní novinky (UNES; 1.6.2010)

JUDr. Jan Šafra, LL. M.   

Novela zákona o elektronickém podpisu a zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti přijetím zákona o základních registrech

Dne 17. března 2010 byl Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR schválen zákon č. 101/2010 Sb., kterým dochází k novelizaci zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 227/ /2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.

Jak již bylo řečeno výše, přijetím tohoto zákona dochází k novelizaci dvou právních předpisů. Za prvé se jedná o novelu zákona o elektronickém podpisu (zák. č. 227/ /2000 Sb.), jež zavedl institut elektronického podpisu do našeho zákonodárství tak, aby byl použitelný v rámci celé Evropské Unie v procesu unifikace.

Tato novela opět reaguje na evropskou právní úpravu, a to konkrétně v reakci na rozhodnutí Komise Evropských Společenství 2009/767/ES. Smyslem rozhodnutí Komise je usnadnění využívání elektronických prostředků prostřednictvím jednotných kontaktních míst. Bližší vymezení těchto tzv. jednotných kontaktních míst stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ ES o službách na vnitřním trhu. V zásadě se však jedná především o krok k usnadnění fungování mechanismu pro vzájemné ověřování elektronických podpisů vydaných v různých členských státech Evropské unie, což opět v duchu evropské legislativy podstatně přispívá k odstranění překážek při poskytování příhraničních služeb občanům EU. Výše zmíněné rozhodnutí Komise tedy nejen zavádí povinnosti orgánům veřejné moci uznávat kvalifikované certifikáty vydané v ostatních členských státech EU, ale rovněž povinnost vést a zveřejňovat seznam důvěryhodných certifikačních služeb. Druhým právním předpisem, který je výše uvedenou novelou měněn a doplňován, je zák. č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech. Tento zákon obsahoval ve svém původním znění mj. i podstatnou změnu ve fungování institutu občanských průkazů. Konkrétně pak jeho přijetím došlo k výraznému posunu v rámci usnadnění identifikace občanů při kontaktu s úřady, a to prostřednictvím tzv. elektronického občanského průkazu.

Výše popsané zjednodušení komunikace sice na jedné straně jistě urychlí komunikaci s informačními systémy veřejné správy, na druhé straně ale předpokládá odpovídající technické zázemí i informační podporu z hlediska nároků kladených na ochranu osobních údajů občanů. Z důvodu časové náročnosti přípravy zavedení systému, který by dostatečně garantoval ochranu osobních údajů občanů, odkládá námi zmiňovaná novela termíny zavádění uvedených nových institutů, jež zákona č. 227/2009 Sb. přináší. Nejpodstatnější novinkou je v současné době nutný odklad vydávání elektronicky čitelných občanských průkazů z původně navrženého termínu 1. 7. 2010 na nový termín 1. 1. 2012. Cílem navrhované změny je tedy především snaha umožnit již od počátku fungování systému očekávanou a vyžadovanou funkčnost základních registrů tak, jak to předpokládá zákon o základních registrech.

Můžeme tedy konstatovat, že zmíněná novela v části prvé jednak zohledňuje závazky, jež pro ČR vyplývají z členství v Evropské unii, jednak v části druhé dále pokračuje v zavádění aplikací systému eGovernment v České republice. Ačkoliv došlo k politováníhodnému odložení vydávání elektronických občanských průkazů (i když odůvodněnému eliminací rizik vyplývajících ze současné nepřipravenosti systému), očekává se od nového systému odstranění duplicity vedených dat a zejména další snaha o odstranění zbytečné byrokracie ve styku občanů s úřady.

Zákon č. 120/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (platí od 29. 4. 2010)

Po pouze několika měsíčním fungování poslední novely zákona o dani z přidané hodnoty, zákonodárci opět schválili novelizující znění, a to zákon č. 120/2010 Sb., jež nabyl účinnosti k 29. 4. 2010, a který mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Přijetí této novely vyvolalo poměrně bouřlivou diskuzi na straně zúčastněných subjektů, a to i vzhledem k situaci, jež způsobila poslední novela zákona o dani z přidané hodnoty zveřejněná pod č. 489/2009 Sb. Pro úplnost dodejme, že se jednalo o zákon přinášející zdanění benefitů, a to nikoliv pouze zaměstnaneckých, které se pouze dostaly do středu zájmu veřejnosti. Zmíněná novela tzv. zaměstnanecké benefity nerušila, ale zaváděla v souladu s evropskou legislativou (čl. 80 Směrnice Rady 2006/112/ES ) nový způsob zdanění těchto benefitů, a to tak, že od 1. 1. 2010 se vypočítávala daň z přidané hodnoty nikoliv z ceny, za kterou si je zaměstnanci koupili, ale z ceny obvyklé, tedy z ceny, za níž by si stejné zboží nebo službu pořídila nezávislá třetí osoba. Záměrem této změny byla snaha zabránit krácení daně prostřednictvím účelového vyplácení části mzdy ve formě níže daněných benefitů.

Výše zmíněný zákon však strhl takovou vlnu nevole, že nově připravovaný zákon měnící tento stav na sebe nenechal dlouho čekat. Již 26. 2. 2010 předložila vláda návrh tohoto zákona a rovněž bylo schváleno jeho projednání ve zkráceném jednání - ve stavu legislativní nouze. I přes navrácení návrhu zákona Senátem a navzdory negativnímu stanovisku prezidenta ČR k návrhu, Poslanecká sněmovna ČR si jednoznačně návrh zákona dokázala prosadit. Dne 29. 4. 2010 byl zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů ČR jako zák. č. 120/2010 Sb.

Co nového tedy tento zákon vlastně přináší? Došlo k vypuštění jedné ze skupin osob, spadajících do skupiny subjektů podléhajících zvláštnímu režimu zdanění při dodání zboží nebo poskytnutí služby osobě, s níž má subjekt povinný k dani určité vazby. Zákonem č. 120/2010 Sb. tedy bylo vypuštěno ustanovení § 36a, písm. d) a došlo k vypuštění z výše popsaného režimu u osob, které jsou k plátci daně v pracovně právním nebo jiném obdobném vztahu. Nově je u této skupiny použit obecný režim a základ daně je vypočten z ceny dohodnuté.

Na podrobnější zhodnocení konkrétních dopadů tohoto zákona a další případný vývoj ohledně tématu zdanění zaměstnaneckých benefitů si budeme muset ale asi ještě počkat.

JUDr. Jan Šafra, LL. M., advokát Revoluční 8, Praha 1, PSČ 110 00 tel.: +420 296 785 411, fax.: +420 296 785 421 GSM: +420 739 489 500, web: www.safra-advokati.cz, e-mail.: Jan. Safra@safra-advokati.cz