Exekutoři rozjíždí eGovernment (Lupa.cz; 6.4.2010)

Zatímco počty dokumentů konvertovaných z elektronické do listinné podoby rostou jen relativně pomalu, počty opačných konverzí (realizované z moci úřední) doslova explodují. Zřejmě díky exekutorům, kterým přechod na elektronickou formu usnadňuje jejich čím dál tím rozsáhlejší agendu. Jak vypadá správně zkonvertovaný dokument, a jak by naopak neměl vypadat?

Ještě před letošními velikonočními svátky se na Internetu  objevilo hned několik zajímavých statistik. Tak například CzechPointy oslavily  vydání jubilejního třímilióntého výpisu. Také Český statistický úřad se  činil, když zveřejnil  hned pět sad svých aktualizovaných dat z oblasti ICT (mj. o  infrastruktuře el. komunikací či o rozšíření IT v domácnostech a mezi  jedinci). V neposlední řadě naše masovější média informovala  o tom, že v ČR prý máme desáté nejrychlejší internetové připojení na  světě. Ale to už byla jen recyklace poněkud starší zprávy, původně z ledna  tohoto roku.

  Počty konverzí explodují

Snad nejzajímavější údaj ale zůstal poněkud ukryt a nepovšimnut v rámci statistik CzechPointů. Jde  o to, co vidíte na následujícím obrázku:

graf s počtem konverzí na žádost

Konkrétně jde o počet provedených konverzí mezi  elektronickou a listinnou formou. Graf ukazuje počty nově provedených konverzí  za příslušný měsíc, a nikoli tedy celkový počet již provedených konverzí od  začátku (od platnosti zákona č. 300/2008 Sb., podle kterého se tyto konverze  dělají).

Sumární čísla vidíte nad grafem: ke konci března bylo  provedeno celkově na 44 537 konverzi z elektronické do listinné  podoby a 913 914 konverzí v opačném směru, z listinné do  elektronické podoby. Což je cca 20x více.

Pokud bychom ale vzali jen přírůstky (tj. pouze počty  konverzí za měsíc březen), pak by poměr mezi oběma směry konverze byl již skoro  52:1, ve prospěch konverzi z listinné do elektronické formy.

  Zdůrazněme si, že výše uvedený graf se netýká konverzí, se  kterými chodí občané na CzechPointy. To jsou konverze tzv. na žádost. Zde se  jedná o konverze tzv. z moci úřední, které si zajišťují samy orgány  veřejné moci, a které mají i poněkud odlišná pravidla.

  Konverze na žádost je určena nejširší veřejnosti, a je také  zpoplatněna (částkou 30 Kč za 1 stranu A4). Naproti tomu konverzi z moci  úřední si dělají orgány veřejné moci „samy pro sebe“, přesněji „pro výkon své  působnosti“.

  Dalším zajímavým rozdílem je to, že při konverzi z moci  úřední nemusí být na elektronickém dokumentu elektronický podpis, a přesto je  možné ho konvertovat do listinné podoby. To u konverze na žádost elektronický  podpis na elektronickém dokumentu být musí.

  Statistiky CzechPointů umožňují srovnat i četnost obou druhů  konverzí. Vezmeme-li to v celkovém součtu (za všechny měsíce i za oba  směry konverzí), pak konverzí na žádost bylo ke konci března provedeno 32 904.  Konverzí z moci úřední pak 958 451. Tedy téměř 30x tolik!

  Kdo tolik konvertuje z moci úřední?    Z výše uvedených čísel jednoznačně vyplývá, že řádovou  disproporci mezi počtem konverzí z moci úřední a na žádost mají na svědomí  konverze dokumentů z listinné do elektronické podoby. Jinými slovy: to, že  samy orgány veřejné moci stále více přechází na elektronické dokumenty,  v rámci výkonu své působnosti.

  To by mělo být velmi pozitivní zprávou, která naznačuje že snaha  o přechod na „elektronickou formu papírování“, o kterou usiluje celý  eGovernmentu, se začíná dařit.

  Jinou otázkou je to, které agendy a které orgány veřejné  moci se na tomto markantním růstu podílejí nejvíce. A tady už to tak  optimistické není (alespoň z mého pohledu). Podle neoficiálních informací  z dobře informovaných zdrojů stojí za uvedeným nárůstem konverzí především  exekutoři  a jimi konvertované dokumenty.

  Je to logické: právě exekutoři produkují poměrně významné  objemy dokumentů, dosud převážně v listinné podobě. Jejich agenda přitom  (bohužel) stále narůstá, a tak určitě mají sami velký zájem na jejím co  největším zrychlení a usnadnění, skrze převod do elektronické formy a následně  zpracování již v elektronické formě. Nejspíše na to mají i potřebné zdroje  a schopnosti. Navíc ostatní orgány veřejné moci (jako třeba soudy) jsou povinny  od nich přijímat jejich dokumenty v elektronické podobě (a to nejen skrze  datové schránky, ale i jinak). Takže proč by exekutoři nevyužili možnosti,  která se jim nabízí?

  Na druhou stranu to pro celkový image české eGovernmentu asi  není úplně nejlepší zpráva: že se jeho výhod a přínosů nejvíce využívá právě  v oblasti exekucí. To na nějaké chlubení se (pardon: pro PR) asi moc šikovné  nebude.

  Jak vypadá konvertovaný dokument?     V zájmu osvěty se nyní podívejme na to, jak vypadají  takové výstupy konverze z moci úřední. Nejprve jak vypadat mají, a pak i  jak vypadat nemají. A aby to bylo stylové, ukažme si to právě na exekutorských  dokumentech, veřejně dostupných na Internetu.

  První příklad, který (alespoň podle mého názoru) splňuje  požadavky zákona, pokud jde o provedení konverze, ukazuje následující obrázek.  Vidíte na něm dokument  vytvořený a konvertovaný soudním exekutorem JUDr. Jurajem Podkonickým, PhD.:

podpis na výstupu z konverze

  Povšimněte si, že je řádně opatřen (platným) elektronickým  podpisem, tak jak zákon (č. 300/2008 Sb.) požaduje. Stejně tak je tento výstup  z konverze opatřen i platným časovým razítkem.

časové razítko na výstupu z konverze

detail časového razítka

  Dalším důležitým prvkem konvertovaného dokumentu je jeho ověřovací  doložka. Tu vidíte na následujícím obrázku.

konverzní doložka

  Pokud jste čekali, že u elektronického dokumentu (výstupu  z konverze z listinné do elektronické podoby) bude i ověřovací doložka  mít elektronickou podobu, ať již v podobě samostatného souboru či nějakých  metadat (aby se i s doložkou dalo pracovat v elektronické podobě),  pak vidíte, že  tomu tak není: jde vlastně o čtvrtý list, jakoby přidaný  k původně konvertovanému dokumentu  velikosti 3 listů.

  Mimochodem, jedním ze zajímavých (a dosud zřejmě  nevyřešených) aspektů kolem konverzí je rozdíl mezi listem a stránkou. Když  budete konvertovat dokument na jednom listu A4, který je potištěn z obou  stran, co bude napsáno na ověřovací doložce? Že byl konvertován 1 list (za 1x  30 Kč, kdyby šlo o konverzi na žádost), nebo 2 listy (správně: 2 stránky, za 2x  30 Kč)?

  Povšimněme si také dalšího aspektu: konverze byla provedena  „prostřednictvím elektronické aplikace systému kontaktních míst veřejné správy  přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup“, což by mělo být označení pro  aplikaci CzechPoint @ Office. A ta zajistí i uložení ověřovací doložky do  centrální evidence, kterou systém CzechPoint vede. A tak si můžeme existenci  této ověřovací doložky zkontrolovat, viz následující dva obrázky.

ověřovací doložka

ověřovací doložka

  Co už ale nezkontrolujeme, ani z této evidence ověřovacích  doložek, je třeba přesný čas vzniku konvertovaného dokumentu (na který zní  časové razítko), nebo sériové číslo a další údaje o certifikátu, kterým byl  výstup konverze podepsán.   Což jsou dosti důležité údaje.

  Jak nemá vypadat konvertovaný dokument?    Ukažme si nyní ještě jiný dokument,  který lze najít na Internetu a který se také tváří jako výstup z konverze z listinné  do elektronické podoby.

  Pokud se na toto PDFko podíváte, hned vidíte, že neobsahuje  dvě zcela základní náležitosti, požadované zákonem pro výstup z autorizované  konverze: časové razítko a elektronický podpis toho, kdo konverzi provedl. Jde vlastně  o „běžné“ PDFko, které si kdokoli mohl vyrobit, jak jen chtěl.

dokument v PDF

  Z tohoto samotného dokumentu tudíž nelze poznat, zda  jde skutečně o výstup z konverze (která ale nemá zákonem požadované  náležitosti), nebo zda jde o úplně jiné PDFko, vzniklé nějakým okopírováním  původního výstupu z konverze (který třeba byl opatřen všemi náležitostmi).

  Určitým vodítkem může být alespoň rozdíl v datech: zatímco ověřovací  doložka je datována k 5.3.2010, samotné PDFko o sobě říká, že vzniklo 18.3.2010.  Což by naznačovalo variantu s okopírováním.

  Nicméně i tak je to vhodný důkaz toho, jak moc důležitý je  na skutečném výstupu z konverze platný elektronický podpis a časové  razítko. Bez nich by si každý mohl velmi jednoduše vyrábět takové autorizovaně  konvertované dokumenty, jaké by jen chtěl. Stačilo by připojit na jejich konec  nějakou (odněkud okopírovanou) ověřovací doložku.

  Aby to bylo názornější, dovolil jsem si takovou ukázku připravit sám: k prvním  třem stránkám tohoto článku jsem přidal kopii doložky z právě popisovaného  (nepodepsaného) PDF dokumentu. „Právní status“ je pak úplně stejný jako u výše  uvedeného originálu (obojí je „nepodepsaný cár elektronického papíru“), ale  zde (PDF) je snad lépe patrné, že se  na obsah nelze spoléhat.

  Hlavní pojistkou proti takovýmto manipulacím je samozřejmě  elektronický podpis a časové razítko. Dalším ochranným prvkem pak je ověřovací doložka.  I ta je ale na zde popisovaném dokumentu poněkud „nestandardní“.

ověřovací doložka?

  A to například v tom, že nepočítá s uložením konverzní  doložky do centrálního úložiště ověřovacích doložek, které je dostupné on-line,  ale ve vlastním úložišti (rejstříku konverzí, vedeném Exekutorským úřadem PRAHA 8).

  To je další dosud „nevyjasněný“ bod v oblasti konverzí:  původní představa autorů zákona zřejmě byla taková, že všechny ověřovací  doložky budou evidovány na jediném centrálním místě, které udržuje centrála  CzechPointů (viz první příklad). Jenže v zákoně to takto není napsáno: není  tam explicitně řečeno, že by mělo jít o jedinou centrální evidenci (ani že by  měla být dostupná online). A tak si požadavek na evidenci ověřovacích doložek asi  lze vykládat i tak, že každý orgán veřejné moci si může vést svou vlastní  evidenci.

  Na druhou stranu:  o to důležitější je pak to, aby výstup z konverze  měl v pořádku všechny ostatní náležitosti, zejména elektronický podpis a  časové razítko.

URL| http://www.lupa.cz/clanky/exekutori-rozjizdi-egovernment/