Konference CNZ 2011
 
22.09.2011
od 09:00 do 17:00
Záštita konference

eva_drasarova

Ředitelka Národního archivu
PhDr. Eva Drašarová, CSc.
Foto Radoslav Bernat.
Hlavní partner
adobe

Zahájení konference

Eva Drašarová, ředitelka Národního archivu
Jan Heisler, předseda CNZ

KeyNote

Projekt ETSI – bezpečnost informačních systémů na dlouhodobé uložení elektronických dokumentů
Franco Ruggieri, Itálie, šéf projektu ETSI
„ETSI“ – (European Telecomunication and Standard Institute) je Evropská instituce, která stanovila například pravidla pro užívání elektronických podpisů. V létě 2011 přichází s normou, která se právě týká problematiky dlouhodobého důvěryhodného ukládání elektronických dokumentů. Představeny budou obě části normy plus jejich uvádění do praxe v zemích EU.Plenární část

Záměry Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost v oblasti dlouhodobého používání elektronických dokumentů
Zdeněk Zajíček, náměstek ministra financí
Realizace projektů eGovernmentu způsobila obrovský nárůst počtu elektronických dokumentů jak ve veřejné správě, tak v soukromém sektoru. Rada vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost zahrnula problematiku vytváření a uchovávání elektronických dokumentů mezi své priority.Jak jsme pokročili v ukládání elektronických dokumentů
Miroslav Širl, CNZ
Pohled CNZ na současný stav používání a ukládání elektronických dokumentů v rámci eGovernmentu a v privátní sféře, co nás čeká, výzvy, rizika. Jakými tématy vás tato konference zaujme.

Legislatívní úprava správy elektronických dokumentů na Slovensku – nové možnosti, nové rizika
Mária Mrížová, MV SR
Informace o aktuálním stavu legislativních úprav správy elektronických dokumentů na Slovensku, porovnání rozdílů s Českou republikou. Zhodnocení přínosů a možných rizik vyplývajících zejména z možnosti různých interpretací jednotlivých ustanovení. Reakce a názory odborné veřejnosti.Inteligentní elektronické dokumenty v praxi
Vladimír Střálka, ADOBE Systems
Elektronické dokumenty přinášejí nové možnosti, ale také nové výzvy. S digitalizací je možno dokumentové vlastnosti přiřadit pořízeným zvukovým či video záznamům, aplikacím. Jde s nimi však dělat totéž co s dokumenty? Komentovat, připomínkovat, podepisovat,.. opět je to známý formát PDF, který tyto možnosti nabízí a již jsou také využívány v praxi.

Přínos datových schránek pro rozvoj privátní komunikace
Petr Stiegler, konzultant MV pro eGovernment
Parlament schválil novelu zákona č.300/2008 Sb., která umožňuje za stanovených podmínek propojení identit v ISDS a dalších informačních systémech. Co to vlastně znamená a jak to může přispět k rozvoji elektronické garantované privátní komunikace?Přednáškové bloky

Realita a technologické možnosti pro velké elektronické archivy
Rudolf Hruška, IBM
Polemika nad schopnostmi současných řešení pracovat s enormním mnžstvím elektronických dokumentů. Jsou nabízená řešení dostatečná nejen pro uložení, ale i pro zajištění rychlosti a efektivity při zpřístupňování a práci s informacemi? Je škálovatelnost a architektura systémů na takové úrovni, aby účinně zvládla nápor miliard elektronických dokumentů, které musí být zároveň dostupné pro rychlé a masivní zpracování?
Normy a standardy pro zdravotnickou dokumentaci
Vratislav Datel, ÚNMZ
Existence technických norem pro používání elektronických dokumentů ve zdravotnictví . Ve směrnici ISO/TR 21548:2010 nalezneme informace a metodiku jak splnit požadavky ISO norem na bezpečné dlouhodobé archivování elektronických zdravotních záznamů.
Dlouhodobé ukládání elektronických záznamů pacienta
Vladimíra Hloušková, SEFIRA
Problematika elektronického záznamu pacienta a jeho dlouhodobého uchovávání z pohledu technologických a organizačních podmínek a dopadů současné legislativy. Co lze považovat za elektronický záznam pacienta a kdo mohou být jeho původci. Za jakých podmínek může být zdravotní záznam uchováván, archivován a zpřístupňován. Co znamená bezpečná skartace.
Jak zvládnout uložení velkého objemu elektronických dokumentů
Jiří Machotka, ORACLE
Případová studie uvede praktické zkušenosti z projektu v resortu spravedlnosti, kde bylo nutné v průběhu dvou let vyřešit uložení cca 100 miliónů elektronických dokumentů. Potřeba uložení tak velkého množství elektronických dokumentů sebou nese velké nároky na vyhledávání, bezpečnost, architekturu uložení, zálohování a případnou obnovu zničených dat.
Výhody a nevýhody standardizace v oblasti péče o digitální dokumenty v čase
Jiří Bernas, Národní archiv ČR
Je třeba standardizace v oblasti péče o digitální dokumenty?Porovnání výhod a nevýhod standardizace z krátkodobého, střednědobého a dlouhodobého hlediska.
Od datových schránek k elektronickému soudnímu spisu
Martin Bíkl, CCA
Případová studie o řešení elektronického dokumentového centra resortu spravedlnosti, které zpracovává velké množství elektronických dokumentů. Dokumentové centrum tvoří v současnosti infrastrukturní základ pro práci a sdílení dokumentů v resortu a do budoucna může být platformou pro řešení elektronického soudního spisu.
Životní cyklus elektronického dokumentu
Pavel Nemrava, SW 602
Pohled na životní cyklus elektronického dokumentu. Od správného vytvoření elektronického dokumentu, práce s časovým razítkem, ověření dokumentu, přes příjem dokumentů přenesených systémem datových schránek až k jejich následnému zpracování.
Jen profesionálové s odpovídající kvalifikací umožní konkurenceschopnou správu dokumentů
Oskar Macek, Ministerstvo vnitra ČR, IRMS
Nedostatek znalostí a nedostatek dostupného vzdělání se jeví jako závažný problém pro další rozvoj využívání elektronických dokumentů nejen v rámci egovernmentu. Jak ve státním, tak v soukromém sektoru máme bez nadsázky petabyte dat, tvořící nepředstavitelné množství elektronických dokumentů. Co však prakticky nemáme, jsou kvalifikovaní odborníci na danou problematiku.
Zajištění kvality provozu elektronického zpracování dokumentů
Martin Pavlica, CORPUS
Celková kvalita provozu a rozvoje aplikace je důležité téma, které má dopady nejenom do spokojenosti uživatelů, ale také dlouhodobé efektivity provozu aplikace. Toto tvrzení se týká i funkcí, které souvisejí s elektronickým zpracováním dokumentů, a výrazně ovlivňují kvalitu aplikace. Bude představen ucelený pohled na kvalitu provozu aplikací se zaměřením na zpracování dokumentů.

Ukládání elektronických dokumentů na regionální úrovni
Roman Kratochvíl, ICZ
Přístup krajů k této problematice a přehled možných řešení. Ve většině krajů ČR probíhá v poslední době příprava a realizace projektů souvisejících s vybudování tzv. Technologického centra kraje. Jedním z okruhů, který má být technologickým centrem kraje realizován, je problematika digitalizace a ukládání (elektronických) dokumentů.

Naše elektronické resty
Jiří Peterka, nezávislý publicista
Datové schránky spustily dalekosáhlou elektronizaci v oblasti práce s dokumenty, na kterou mají navázat základní registry, elektronické občanky a možná i elektronické volby. Po drtivém rozjezdu ale pokračujeme dál spíše jen setrvačností, aniž bychom řešili nahromaděné problémy. Resty se kupí, cíle se odkládají a úkoly, včetně nařízení z Bruselu, se neplní.

Ověřování platnosti elektronických dokumentů v čase
Lenka Vrzalová, ČÚZK, Jiří Bříza APLIS
Případová studie jak pracují s elektronickými dokumenty v praxi ČÚZK. Výhody a problémy. Ověřování platnosti dokumentů. Jak udržovat dlouhodobou schopnost ověřování platnosti elektronických dokumentů ? Jde to i bez přerazítkovávání? Problematika předávání dokumentů další straně, aneb transakční protokol prakticky.
Plenární část – závěr konference