MAREK

V oblasti dlouhodobé archivace není mnoho monografií, které by mělo smysl přeložit a které by mohly posloužit širšímu publiku v překladu do češtiny. Existuje řada publikací, spíše starších, které mají charakter vysoce odborného textu pro profesionály (Advanced Digital Preservation, Giaretta, David, z roku 2011, Preserving Digital Information,  Henry Gladney, z roku 2007 a několik starších monografíí) nebo mají povahu podrobného manuálu pro praktiky (DigitalCuration: A How-To-Do-It Manual, Ross Harvey z roku 2010 a pod). Další publikace se věnují jednomu specifickému problému – digitálnímu formátu/formátům, formátu nebo typu metadat nebo datovému modelu a podobně. Kromě monografií existuje v tomto oboru řada sborníků z konferencí, ani ty se ale k překladu nehodí. Protože v této oblasti informace velmi rychle zastarávají, nehodí se k překladu ani výborné, leč starší publikace jako je kniha Ingeborg Verheul Networking for Digital Preservation, Current Practice in 15 National Libraries z roku 2008 a některé starší texty, které obsahují aktuální informace o praxi v jednotlivých institucích ve světě.
V posledním době (2013 a 2014) vyšly dvě monografie, které mají podobný cíl – popularizovat dlouhodobou archivaci jako téma v paměťových institucích. Jsou zaměřeny na řídící pracovníky a odborníky z jiných oblastí (jako jsou IT experti a správci obsahu – kurátoři, správci sbírek, knihovníci), kteří mají potřebu se dlouhodobou archivací začít zabývat.
Publikace Adriana Browna, britského experta na dlouhodobou archivaci, s názvem PracticalDigital Preservation, A how-to guide for organizations of any size z nakladatelství Facet (2013) obsahuje některé velmi pěkně napsané části (kapitola 8 – vysvětlení principů a konceptů dlouhodobé archivace). Řada pasáží má povahu návodu jak postupovat –  úvodní kapitoly vysvětlují, jak dlouhodobou archivaci legitimizovat, jak napsat projekt, jak vypsat výběrové řízení, jak z ní udělat business case, jak napsat LTP policy a strategie, co by měla obsahovat procesní dokumentace, jak postupovat při transferu dat do archivu apod. atd. V některých částech text působí trochu jako encyklopedie vypisující jednotlivé přístupy, standardy nebo nástroje. Velmi pěkné jsou ilustrace z praxe britských institucí, jak z oblasti knihoven tak archivů, ale jsou velmi dlouhé a brzy zastarají a jejich relevance pro českého čtenáře nebude moc velká. Nevýhodu této publikace vidím také v rozsáhlé kapitole věnované možnostem zpřístupnění, kde je obecně pojednána problematika digitálních knihoven a dalších technologií, které přímo s digitální archivací nesouvisí.
Rozsahem srovnatelná monografie amerického experta E. Corrada a Heather Lea Moulaison  Digital Preservation for Libraries, Archives, and Museums (2014) je velmi podobně zaměřená. V porovnání s Brownovou publikací si ve statistikách Amazonu vede mnohem lépe (na 100 000 pozici v porovnání s Brownem, který je za milionem v pořadí podle počtu prodaných kopií všech knih) a je přesně o rok novější. Kniha je přehledně členěná do čtyř částí
1)    úvod do dlouhodobé archivace digitálních informací
2)    aspekty související s řízením
3)    technologické aspekty
4)    aspekty související s obsahem
V první části autoři definují, co je dlouhodobá archivace a jaké jsou důvody se jí zabývat. Popisují, jak zahájit projekt dlouhodobé archivace, a zdůrazňují, že projekt dlouhodobé archivace musí zahrnout jak management instituce, tak odborníky na ukládaný obsah (kurátory, knihovníky, správce sbírek) a IT odborníky. Dlouhodobá archivace se týká celé triády – řízení, technologií a obsahu. V úvodu se popisuje, co všechno dlouhodobá archivace není (zálohování nebo jen bit level preservation ani zpřístupněni – podobná debata je i v Brownově knize v trochu jiném provedení). Dlouhodobou archivaci nelze izolovat od provozu a fungování zbytku instituce. Pro definici klíčových aspektů dlouhodobé archivace vychází text z jednoho dokumentu JISC, použité kategorizace nebo terminologie mají za sebou vždy nějakou obecně uznanou taxonomii/terminologii. Kde to jde, jsou použity tabulky s definicemi, díky tomu může text byt stručnější.
Na rozdíl od Browna Corrado zařadil kapitoly o archivaci vědeckých dat a o digital humanities (tj. kapitoly 10 a 11).  V Corradově textu jsou přehledně popsány nástroje na audit a certifikaci, metadata a související problematika, postupy plánování LTP, problematika budování sbírek a pojednáno je téma digitálních formátů, jejich kvality, validace atd. apod. – kapitoly 5, 6, 7 jsou dobře napsané, kapitola popisující OAIS koncepty je stručnější než u Browna.
Corrado více cituje, má vice odkazů za každou kapitolou. Brown uvádí více příkladů  a use casů   – rozsáhle popsaných případů uvedených v samostatných kapitolách nebo v příloze, což ale text výrazně prodlužuje.
Obecně, Corradův text má spíš povahu monografie, Brownův spíš povahu prakticky orientované příručky. Oba texty popisují podobnou problematiku, ovšem Corradův text má podle mého názoru trvalejší hodnotu a je lépe použitelný jako popularizační úvod a přehledová studie k oboru, speciálně v českém prostředí. Věnuje se i tématům jako vědecká data, audit repozitářů, což jsou oblasti dlouhodobé archivace, které  jsou v současnosti jsou velmi aktuální.
Jedinou slabinou Corradova textu je u nás nepříliš relevantní kapitola o možnostech vzdělávání (zaměřená na nabídku univerzit v USA – cca 7 stran)
Pro výběr Corradovi knihy k možnému překladu mluví zejména, to, že:
–       je novější
–       je stručnější v příkladech a popisech technologií, tedy tam kde text rychleji zastará
–       je asi o ⅓ kratší při pokrytí podobných témat
–    je méně “metodická” – spíše je to přehledová publikace z oboru než příručka how to, jako Brown
–       je méně encyklopedická
Obsahy obou knih:
Digital Preservation for Libraries, Archives, and Museums
Corrado. Edward M. and Heather Lea Moulaison, Book Rowman & Littlefield | April 2014 | ISBN: 978-0-8108-8712-1 (print)
Acknowledgements
Foreword by Michael Lesk
List of Figures and Tables
Preface
PART I: SITUATING DIGITAL PRESERVATION
What is Digital Preservation?
Digital Preservation Is Not…
Digital Preservation Is Not Only About Backups and Recovery
Digital Preservation Is Not Only About Access
Digital Preservation Is Not an Afterthought
Elements of Digital Preservation
Why Digital Preservation?
Digital Preservation: A Management Issue
Why Libraries, Archives, Museums?
Conclusion
Getting Started with the Digital Preservation Triad
Steps in the Digital Preservation Process
The Digital Preservation Triad
Management
Policies and Planning for Digital Preservation
Technology Decisions
The Question of Rights
Resource Issues
Outreach and Sustainability
Technology
Trustworthy Digital Preservation Systems
Metadata
File Formats
Content
Copyright Issues
Kinds of Content
Conclusion
PART II: MANAGEMENT ASPECTS
The OAIS Reference Model
History
OAIS Reference Model Components
Vocabulary
Information Model
OAIS Functional Model
OAIS Required Responsibilities
Conclusion
Human Resources and Education
Human Resources
Categories of Human Resources
Education for Digital Preservation
Digital Preservation and Digital Curation: What’s in a Name?
University-Level Education for Digital Preservation
Continuing Education for Digital Preservation
Research in Digital Preservation
Conclusion
Sustainable Digital Preservation
Digital Preservation as Risk Management
Involvement in the Creation Process
Open and/or Well-Documented Standards and Systems
Documentation of Decisions
Accepted Standards for Metadata Schemas
Needs of the User
Exit Strategy
Succession Planning
Other Considerations for Risk Management
Blue Ribbon Task Force on Sustainable Digital Preservation and Access
Five Conditions Necessary for Digital Preservation Sustainability
Factors Affecting Digital Preservation Sustainability
Organizational Factors
Financial Factors
Social and Societal Factors
Technological Factors
Homegrown, Open Source, and Proprietary Software Development Models
Memorandums of Understanding (MOUs)
Conclusion
PART III: TECHNOLOGY ASPECTS
The Digital Preservation Repository and Trust
Trust
Trusted Repository Criteria and Checklists
European Framework for Audit and Certification of Digital Repositories
TRAC, TRD, and ISO 16363
DRAMBORA
Conclusion
Metadata and Metadata for Digital Preservation
Metadata in Digital Librarianship
Descriptive Metadata
Administrative Metadata
Technical Metadata
Structural Metadata
Mark-up Languages
Structure of Metadata Files
Metadata Schemas
Application Profiles
Converting Records and Data to a New Format
Metadata Generation and Creation
Documentation
Metadata Necessary for Digital Preservation
Preservation Description Information (PDI)
Digital Preservation Metadata
Metadata Specific to Digital Preservation
PREMIS Model
Metadata Encoding and Transmission Standard (METS)
METS Profiles
Conclusion
File Formats and Software for Digital Preservation
File Formats
File Formats for Digital Preservation
Evaluating File Formats for Digital Preservation
Determining File Formats
File Extensions
MIME Internet Media Types
File Format Registries
Why Are Registries So Difficult?
Software to Help Identify File Formats
Generic Tools
File Type Specific Tools
Conclusion
PART IV: CONTENT-RELATED ASPECTS
Collection Development
Criteria
Existing Collections
New Collections
Conclusion
Preserving Research Data
Research Data
Research Data Life Cycle
Big Data
Small Data as Big Data’s Counterpart
Metadata Schema for Science Data
Directory Interchange Format (DIF)
The Content Standard for Digital Geospatial Metadata (CSDGM)
Darwin Core Schema
Harvestable Scientific Metadata
Open Data Initiatives
The U.S. National Science Foundation
The U.S. National Institute of Health
Other U.S. Initiatives
English-Speaking Countries: Approaches to Open Data
Human Subjects and Data Preservation
Challenges with Preserving Human Subjects Data
Conclusion
Preserving Humanities Content
Computerizing the Humanities
Big Data in the Digital Humanities
Funding for the Digital Humanities
Humanities Sources
Metadata Schema for Published Texts
Metadata Schema for Digital Texts
Metadata Schema for Encoding Visual Resources: Museum Artifacts
Metadata Schema for Encoding Video and Sound
Conclusion
Conclusion
Appendix: Select Resources in Support of Digital Preservation
Selected Digital Preservation Organizations (Alphabetical)
Selected Digital Preservation Consortium/Group Initiatives
Data Preservation (Alphabetical)
Other Initiatives (Alphabetical)
Reports
General Reports on Digital Preservation (Most Recent Listed First)
Archives
Museums
Metadata
File Formats
Moving Images
Music
Webliographies and Webinars
Webliographies (Alphabetical)
Webinars
Books, Guides, and Textbooks
Online Digital Preservation Glossaries
Directories for Digital Preservation Education
Centers Supporting Research and Teaching in Digital Preservation (Alphabetical)
Conferences and In-Person Events
Core Conferences on Digital Preservation
Related Conferences on Digital Preservation
Glossary
Bibliography
Index
Pro srovnání i Brown
Practical Digital Preservation, A how-to guide for organizations of any size
ADRIAN BROWN
1. Introduction
Introduction
Who is this book for?
Minimum requirements
Some digital preservation myths
The current situation
A very brief history of digital preservation
A note on terminology
Getting the most from this book
Notes
2. Making the case for digital preservation
Introduction
Understanding the drivers
Developing a policy
Developing a digital asset register
Developing a business case
Next steps
Key points
Notes
3. Understanding your requirements
Introduction
Identifying stakeholders
Talking to stakeholders
Modelling your processes
Learning from other people’s requirements
Documenting your requirements
How to use your requirements
Conclusion
Key points
Notes
4. Models for implementing a digital preservation service
Introduction
Options
The current market
Approaches to procurement
Implementation
Operating a digital repository
Trusted digital repositories
A digital preservation maturity model
Case studies
Key points
Notes
5. Selecting and acquiring digital objects
Introduction
The selection and transfer process
Starting points for selection and transfer
Approaches to selection
Legal considerations for selection
Technical considerations for selection
Standards and methods for transfer
Transfer agreements
Preparing for transfer
Completing the transfer process
Conclusion
Key points
Notes
6. Accessioning and ingesting digital objects
Introduction
Defining an accession process
Creating or acquiring a Submission Information Package
Quarantine
Characterization
Validating the SIP
Enhancing SIP metadata
Ingest: generating an AIP
Normalization and other transformations
Automating accession
First aid for digital accessions
Case studies
Key points
Notes
7. Describing digital objects
Introduction
The role of metadata
Metadata standards
Deciding on metadata standards
Sources of metadata
Storing and managing metadata
Associating metadata and data
Interoperability
Case studies
Key points
Notes
8. Preserving digital objects
Introduction
The goals of preservation
The nature of digital information
The challenge: threats to preservation
Preservation strategies
Managing change: the concept of multiple manifestations
Bitstream preservation
Logical preservation
Conclusion: preservation in practice
Key points
Notes
9. Providing access to users
Introduction
What do we mean by access?
Finding digital objects
Options for access: technical considerations
Options for access: conditions of access
Options for access: online versus on-site access
Understanding user expectations
Access and reuse
Access systems in practice
Designing a front end
Citing digital records: persistent identifiers
Case studies
Key points
Notes
10. Future trends
Introduction
Preservation tools and services
Preservation-as-a-Service
Representation information registries
Storage
Training and professional bodies
Certification schemes
New paradigms
Current and future research
Digital preservation in the developing world
Moving to the mainstream
Conclusion
Notes
Appendices
Creating a digital asset register
Digital preservation maturity model
Systems, tools and services
Slíbený odkaz na zajímavý článek.
The long decade of digital preservation in heritage institutions in the Czech Republic
Článek na IJDC.net:
The long decade of digital preservation in heritage institutions in the Czech Republic: 2002–2014
Jan Hutař, Marek Melichar, 2015, Vol. 10, No. 1, pp. 173-183,http://www.ijdc.net/index.php/ijdc/article/view/324.

.