Nové údaje ukazují, že EK je na dobré cestě k dosažení 95 ze svých 101 digitálních cílů do roku 2015. Občané a podniky v EU více používají internet, více nakupují on-line a více věří informačním a komunikačním technologiím, které také lépe ovládají. Často jim však schází vysokorychlostní připojení, zejména ve venkovských oblastech, a nadále je velkým problémem hrozící nedostatek digitálních dovedností.
Místopředsedkyně Evropské komise Neelie Kroes nedávno poznamenala, že „většina Evropanů dnes žije digitálním životem a chtějí ještě více. Vyřešili jsme problém s přístupem k internetu. Stále však hrozí nedostatek digitálních dovedností. Všichni musíme udělat více pro to, aby v Evropě nevznikla třída digitálně negramotných.“
Dobré zprávy Roste míra pravidelného využívání internetu: počet lidí, kteří používají internet alespoň jednou týdně, se od roku 2010 zvýšil z 60 % na 72 %. Největší pokrok zaznamenaly: Řecko, Rumunsko, Irsko, Česká republika a Chorvatsko. Nejlépe si stojí Dánsko, Švédsko, Nizozemsko a Lucembursko (internet používá více než 90 % obyvatel). V USA používá internet 87 % dospělých. Velký pokrok znevýhodněných skupin: míra využívání internetu mezi nezaměstnanými, osobami s nízkým vzděláním a staršími lidmi se za poslední čtyři roky zvýšila ze 41 % na 57 %. Při současných trendech bude cílových 60 % dosaženo ještě před rokem 2015. O třetinu méně lidí, kteří internet nepoužívají: internet nikdy nepoužilo 20 % obyvatel EU (o třetinu méně než před čtyřmi lety). Pokud se současné trendy nezmění, cíl Digitální agendy – snížit tento podíl na 15 % do roku 2015 – bude splněn. Více nás nakupuje on-line: na internetu nyní nakupuje 47 % občanů EU – o 10 procentních bodů více, což znamená, že cílových 50 % do roku 2015 bude pravděpodobně dosaženo. Přístup je zajištěn: 100 % Evropanů má dnes přístup k širokopásmovému připojení a obvykle má na výběr několik možností (optická vlákna, kabelová televize, ADSL nebo mobilní přístup 3G/4G). Všichni Evropané mají minimálně přístup k cenově dostupnému satelitnímu širokopásmovému připojení.
Rychlé širokopásmové technologie: dostupnost mobilního širokopásmového připojení 4G se z 26 % v loňském roce prudce zvýšila na 59 %. Pevné připojení k internetu o rychlosti alespoň 30 Mb/s má k dispozici 62 % obyvatel EU, oproti 54 % v loňském roce a 29 % v roce 2010. V Belgii, Dánsku, Litvě, Lucembursku, na Maltě, v Nizozemsku a ve Spojeném království je rychlé připojení již dnes dostupné více než 90 % domácností.
Zbývající úkoly Malé podniky zaostávají: jen 14 % podniků s méně než 250 zaměstnanci prodává online. Žádná země v celé EU se ani neblíží k cílovému průměru 33 %, kterého má být v EU dosaženo do roku 2015. Problematický je evropský venkov: k rychlému širokopásmovému připojení má přístup jen 18 % venkovských domácností. Služby elektronické veřejné správy v roce 2013 stagnovaly. Použilo je jen 42 % obyvatel EU. Bude-li tento trend pokračovat, členské státy cílových 50 % do roku 2015 nedosáhnou.
|
Průměr EU
|
|||
|
2014 |
Cíl |
||
| širokopásmové připojení | Základní širokopásmové připojení pro všechny |
100 % |
100 % (2013) |
| Jednotný digitální trh | Obyvatelé nakupující on-line |
47 % |
50 % (2015) |
| Přeshraniční elektronický obchod |
12 % |
20 % (2015) |
|
| Malé a střední podniky, které prodávají on-line |
14 % |
33 % (2015) |
|
| Digitální začlenění | Pravidelné používání internetu |
72 % |
75 % (2015) |
| Pravidelné používání internetu znevýhodněnými lidmi |
57 % |
60 % (2015) |
|
| Obyvatelé, kteří nikdy nepoužili internet |
20 % |
15 % (2015) |
|
| Veřejné služby | Občané, kteří se na veřejné orgány obracejí on-line |
42 % |
50 % (2015) |
| Občané, kteří veřejným orgánům podávají vyplněné formuláře elektronicky |
21 % |
25 % (2015) |
|
Komise na sklonku května rovněž zveřejnila srovnávací hodnocení elektronické veřejné správy. Zpráva ukazuje, že občané jsou i nadále podstatně spokojenější se soukromými službami on-line (jako je elektronické bankovnictví) než s veřejnými službami on-line (například informacemi o pracovních místech). K dispozici je větší nabídka on-line služeb elektronické veřejné správy, ty však nejsou vždy snadno použitelné, rychlé nebo transparentní. Tyto překážky lidem brání v tom, aby „eGovernment“ používali více.
Souvislosti
Cílem Evropské komise je vytvořit regulační a podnikatelské prostředí, které podpoří hospodářskou soutěž a investice na trzích s digitálními technologiemi v Evropě.
Komise v roce 2013 navrhla konkrétní opatření na vytvoření jednotného telekomunikačního trhu, která by měla řešit řadu problémů potvrzených dnešními údaji.
Srovnávací přehled pokroku v oblasti Digitální agendy v roce 2014 hodnotí, jak EU a členské státy pokročily v plnění tohoto cíle. Měření se provádí na základě 13 klíčových ukazatelů. Zpráva vychází z údajů za rok 2013.
Komise v rámci Digitální agendy pro Evropu dosud dokončila 72 ze 101 opatření. Dokončení dalších 23 opatření se plánuje ve stanoveném termínu. Zbývajících 6 opatření se zpozdilo, nebo zpoždění hrozí.
Většina srovnávacích studií a dalších zajímavých materiálů